V jakém pořadí dáváme mlýnské hedvábí do cylindrů?
Zobrazit odpověď
Do předu dáváme síta volnější a do zadu hustší.
V jakém pořadí dáváme síta do dunsťáků a třidičů krupic?
Zobrazit odpověď
Do předu dáváme síta hustší a ku konci řidší.
Jaké druhy obilí rozenáváme?
Zobrazit odpověď
Pšenice, žito ječmen a oves.
Které číslo mylnářského hedvábí se používá při moukách?
Zobrazit odpověď
Čísla 9, 10, 11, 12, 13.
Na jaké jakosti je rozděleno mlynářské hedvábí?
Zobrazit odpověď
Na tři jakosti. Prima a jednokřížkové se používá na menší a střední cylindry, dvou a tříkřížkové na rovinné vysévače, odstředivé cylindry a též hranolové cylindry velkých průměrů. Kruičné se používá na vysévače reformy a savky.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný
. Z dvou větrných mlýnů, které mlely obilí v Libotově již roku 1841, stál jeden na pozemkové parcele č. 456, v trati Baum Flur ve vzdálenosti asi 300 m na SV od oblouku, který tvoří silnici v severní části Libotova. Z obce vedla k němu cesta (887). Ve stavebním katastru se k roku 1853 odhaduje, že větrný mlýn semlel za rok 400 měřic obilí (888). Tento mlýn postavený snad již na počátku 19. století, byl roku 1866 zbořen silným větrem (889).
(887) GÚ-ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č. 4047, Liebthal, 1843 (stav roku 1841), list II.
(888) SÚA, SK, duplikát 96, 19, Liebthal, Catastral-Schätzungs-Elaborat, 1853.
(889) GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení rady MNV v Libotově ze 14.3. 1958. Zpráva jen uvádí, že větrný mlýn byl po roku 1866 obnoven.
