Semenná pokožka u žita je zelenošedá, u pšenice žlutozlatá. Žlábek a poloha klíčku jest u pšenice hlubší a pšenice má na špičce větší vousek.
Jakou mají větrníky (remiše) formu a jsou stejně hluboké?
Zobrazit odpověď
Mají formu zubu pily v příčném řezu a na spodku se dělají trochu mělčí.
Co dělá mlynář po uplynutí doby učení?
Zobrazit odpověď
Nechá složiti svého vyučence zkoušku tovaryšskou a to teoretickou, případně zkoušku praktickou, v jiném mlýně, po čtyři týdny tvající.
Na jaké jakosti je rozděleno mlynářské hedvábí?
Zobrazit odpověď
Na tři jakosti. Prima a jednokřížkové se používá na menší a střední cylindry, dvou a tříkřížkové na rovinné vysévače, odstředivé cylindry a též hranolové cylindry velkých průměrů. Kruičné se používá na vysévače reformy a savky.
Kolik obrátek dělají mačkací válce?
Zobrazit odpověď
Průměr válce v cm a počet obrátek musí dáti vždy číslo 265.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný
. Z dvou větrných mlýnů, které mlely obilí v Libotově již roku 1841, stál jeden na pozemkové parcele č. 456, v trati Baum Flur ve vzdálenosti asi 300 m na SV od oblouku, který tvoří silnici v severní části Libotova. Z obce vedla k němu cesta (887). Ve stavebním katastru se k roku 1853 odhaduje, že větrný mlýn semlel za rok 400 měřic obilí (888). Tento mlýn postavený snad již na počátku 19. století, byl roku 1866 zbořen silným větrem (889).
(887) GÚ-ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č. 4047, Liebthal, 1843 (stav roku 1841), list II.
(888) SÚA, SK, duplikát 96, 19, Liebthal, Catastral-Schätzungs-Elaborat, 1853.
(889) GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení rady MNV v Libotově ze 14.3. 1958. Zpráva jen uvádí, že větrný mlýn byl po roku 1866 obnoven.