Kolem pevné osy otáči se cylindr ze zinkové plechu, uvnitř s vytlačenými nebo frésovanými důlky. Na pevné ose jest umístěn sběrač kulovatin. Rotací obilí uvnitř dostanou se kulovatiny do důlků, těmi vyneseny padají do sběrače, kde je šnek dopravuje ven.
Co dělá mlynář po uplynutí doby učení?
Zobrazit odpověď
Nechá složiti svého vyučence zkoušku tovaryšskou a to teoretickou, případně zkoušku praktickou, v jiném mlýně, po čtyři týdny tvající.
Jak se vede zrno neb šrot do mlecí plochy?
Zobrazit odpověď
Tím, že jest přiváděno zrno neb šrot do středu kamene.
Kdo má učňovskou smlouvu podepsat?
Zobrazit odpověď
Mlynář, otec nebo poručník učně a učeň.
Jak vylehčíme kámen?
Zobrazit odpověď
Tak, aby běhoun nechytal spodek a nejstřil.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný
. Z dvou větrných mlýnů, které mlely obilí v Libotově již roku 1841, stál jeden na pozemkové parcele č. 456, v trati Baum Flur ve vzdálenosti asi 300 m na SV od oblouku, který tvoří silnici v severní části Libotova. Z obce vedla k němu cesta (887). Ve stavebním katastru se k roku 1853 odhaduje, že větrný mlýn semlel za rok 400 měřic obilí (888). Tento mlýn postavený snad již na počátku 19. století, byl roku 1866 zbořen silným větrem (889).
(887) GÚ-ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č. 4047, Liebthal, 1843 (stav roku 1841), list II.
(888) SÚA, SK, duplikát 96, 19, Liebthal, Catastral-Schätzungs-Elaborat, 1853.
(889) GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení rady MNV v Libotově ze 14.3. 1958. Zpráva jen uvádí, že větrný mlýn byl po roku 1866 obnoven.
