Kolik obrátek dělá křídlenec v průchodní loupačce na žito a pšenici?
Zobrazit odpověď
pří půměru 48 cm dělá 600 obrátek, při průměru 65 cm dělá 450 obrátek při průměru 73 cm dělá 400 obrátek za minutu. Periodické mají podle průměru křídlence 400 - 550 ot./min.
Z čeho pozůstává zařízení koukolníku?
Zobrazit odpověď
Kolem pevné osy otáči se cylindr ze zinkové plechu, uvnitř s vytlačenými nebo frésovanými důlky. Na pevné ose jest umístěn sběrač kulovatin. Rotací obilí uvnitř dostanou se kulovatiny do důlků, těmi vyneseny padají do sběrače, kde je šnek dopravuje ven.
Které povinnosti béře na sebe s účněm mlynář?
Zobrazit odpověď
Vychovávati učně v řádného a schopného tovaryše. Vésti jej k pořádku, píli, dobrým mravům a čestnosti.
Jaké hlavní způsoby mletí v mlynářství známe?
Zobrazit odpověď
Vysoké, polovysoké a ploché mletí.
Které přísady se často vyskytují v obolí?
Zobrazit odpověď
Písek, kaménky, česnek, koukol a vikev mimo jiné plevely.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Literatura

Doubek Jan Dochované větrné mlýny a mlýnky v České republice TM v Brně, 2005, 60 str, obr. příloha 22 str.
Vařeka Josef Větrné mlýny na Moravě a ve Slezsku Slovácké muzeum Uh. Hradiště 1982
Doubek J. Urbánek R. Mlýnek K. Větrné mlýnky s turbínou

TM v Brně, 2011, 44 str.

Berka M. a kol. Větrné mlýny jako technické památky

TM v Bnrě, 1979, 217 str.

Burian Václav Větrné mlýny na Moravě a ve Slezsku

VÚ Olomouc 1965, 79 str.

Burian Václav Poznámky k vývoji větrných mlýnů

VÚ Olomouc 1966, 20 str.

Pokorný Ota Soupis a kategorizace větrných mlýnů v Čechách

GÚ ČSAV Brno, Studia Geographica 18, Brno 1973, 190 str.

Štěpán, L. - Křivanová, M. Dílo a život mlynářů a sekerníků v Čechách

Argo, 2000, 307 str.

Štěpán, L. - Urbánek, R. - Klimešová, H. Dílo mlynářů a sekerníků v Čechách II

Argo, 2008, 316 str.

Jaroš Jiří Větrné motory na Moravě

EkoCentrum Brno, 1993, 84 str.

Janoška Martin Větrné mlýny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku

Libri, Praha 2003, 179 str.

Koč Břetislav Šance pro vítr

Ekocentrum Brno, 1996,

 Kolektiv Sborník materiálů ze semináře O větrných mlýnech

TM v Brně 1975, 149 str.

 -  Větrné mlýny v Poodří  vydal Region Pooodří 2004
Lorenc Jan Moravské větřáky

vydal J. Picka Praha 1943, 13 str.

Literatura o větrných mlýnech na území České republiky.

 První zmínka o větném mlýně v Čechách je v Kosmově kronice. Zaznamenává, že v roce 1277 byl na zahradě Strahovského kláštera v Praze postaven větrný mlýn. Stavitelé byli premonstráti.
 Nejstarší dochované vyobrazení větrného mlýna v Čechách je z roku 1489, Nalezneme jej v Kutnohorská bibli.
 První novodobé informace o větrných mlýnech lze najít v obecných slovnících.
Např. Ottův naučný slovník, díl č.17 z r.1901 - heslo mlynářství a díl č. 26 z r. 1907 - větrné kolo.
 První studii o větrných mlýnech v ČR připravoval historik a redaktor národopisného časopisu Český lid profesor Čeněk Zíbrt. Zemřel dříve, než mohl studii dokončit. Svými články v jmenovaném časopise v letech 1925 - 1932 vzbudil mezi čtenáři zájem o větrné mlýny a získával od nich informace přímo z terénu. Postupně se do mapování větrných mlýnů zapojili František Starý, Florián Zapletal, Rudolf Janovský, Egon Stoklas a další.
 Od roku 1945 začíná další období zájmu o větrné mlýny. Několik studií vyšlo v časopise Československá etnografie a Český lid a dalších regionálních časopisech. Největší práci při zmapování lokalit větrných mlýnů odvedli etnografové Ota Pokorný, Václav. Burian a Josef Vařeka v rámci Československé akademie věd. Ve svých pracích zdokumentovali přes 900 míst, kde v průběhu cca 300 let stál větrný mlýn. Z toho 200 bylo v Čechách a 700 na Moravě. Na Slovensku bylo nalezeno 36 lokalit.
(Václav Burian: Větrné mlýny na Moravě a ve Slezsku, Olomouc 1965, 79 stran, podrobná mapa. Ota Pokorný: Soupis a lokalizace větrných mlýnů v Čechách,Brno 1973, 267 stran, 27 obrázků, mapa,)
Podle soupisu jednotlivých míst, kde se podle archivních dokladů nacházel větrný mlýn, byla vydaná kompletní mapa výskytu větrných mlýnů v ČR v časopise Český lid roku 1975.
 První odbornou ucelenou publikací o větrných mlýnech je kniha Josefa Vařeky Větrné mlýny na Moravě a Slezsku (vydalo Slovácké museum Uherská Hradiště 1967, 84 stran, 26 fotografií. Druhé doplněné vydání vyšlo tamtéž v roce 1982). Kniha obsahuje historii, typologii mlýnů v ČR, popis konstrukce, kapitolu o stavitelích a jejich sociálním postavení a bohatou bibliografii.
 Velkým přínosem k poznání větrných mlýnů v mezinárodním rozsahu byla vědecká konference O větrných mlýnech, kterou uspořádalo Technické museum v Brně ve dnech 12.-13. června 1974. Součástí konference byla tematická výstavy a byl vydán obsáhlý sborník. Na konference kromě domácích vědců vystoupil pan Jespersen z Dánska, paní Wesolovska a pan Klaczynski z Polska. (Sborník vydalo v r. 1975 Technické museum v Brně, 150 stran)
 V roce 1979 vydal jako svoji disertační práci ředitel Technického musea v Brně Miroslav Berka publikaci Větrné mlýny jako technické památky. (Vydalo Technické museum v Brně 1979, 215 stran). Publikace obsahuje podrobné technické parametry 13 vybraných větrných mlýnů včetně schémat. V další kapitole je teoretický matematický rozbor energetických a silových poměrů mechanismů mlýna. Dále je popsána záchrana a rekonstrukce větrného mlýna v Kuželově, kterou provedlo Technické museum v Brně v letech 1973 až 1977.
 V letech 1972-88 vydal František Šustek mnoho článků o svých výzkumech okolo větrných mlýnů v oblasti Oderských vrchů (Střední Morava)
 Po změně režimu v roce 1989 začalo mnoho obcí vydávat vlastní publikace a vytvářet internetové stránky o historii obce. Často je v nich věnována značná pozornost i větrnému mlýnu např. Hodslavice, Poruba, Město Libavá aj.
 V roce 2000 vydali pracovníci skansenu lidových staveb na Veselém kopci u Chrudimi Ludvík Štěpán a Magda Křivanová obsáhlou a výpravnou publikaci Dílo a život mlynářů a sekerníků v Čechách. (Vydalo nakladatelství AGRO 2000, 315 stran, bohatá obrazová příloha). Publikace je celkově zaměřena na vodní mlýny z oblasti Čech (Morava není zahrnuta). Větrným mlýnům je věnována pouze okrajová pozornost, na několika příkladech je ukázána konstrukce a funkce větrného mlýna. Mlynářská technologie a postupy jsou podrobně popsány pro všechny typy mlýnů. V roce 2008 vyšle druhý díl Dílo mylnářů a sekerníků v Čechách II, kde je vzláštní pozornost věnovaná větrným mlýnům.
 Nakladatelství B.A.T. Program z Rožnova pod Radhoštěm vydalo v roce 2002 Mapu větrných a vodních mlýnů v ČR. Větrné mlýny pro mapu připravil Jan Doubek. Z vodních mlýnů jsou uvedeny pouze o nejvýznamnější, doplňující mlýny větrné. V mapě je kromě klasických větrných mlýnů německého a holandského typu a větrných čerpadel na vodu poprvé dokumentováno i rozšíření malého větrného mlýnku s turbínou. Tento typ se v ČR vyskytuje pouze na severní Moravě.
V mapě je uvedeno 62 větrných mlýnů, 30 větrných mlýnků a 11 větrných čerpadel. Dvacet osm lokalit je popsáno podrobněji s německým a anglickým překladem.
 V letech 2001 -2 vychází v časopise Cykloturistika seriál o větrných mlýnech v ČR jehož autorem je pan Martin Janoška. Cílem seriálu je upozornit širokou veřejnost na možný zajímavý cíl cyklo-výletů. Svoje příspěvky a poznatky shrnul v knize Větrné mlýny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. (Vydalo nakladatelství Libri, 2003, 180 stran, bohatý fotografický doprovod). Kniha je určena široké turistické veřejnosti zaujímající se o technické památky. Uvádí 66 zachovaných, přestavěných či zřícených objektů. Chybí dalších 6 lokalit které jsou:
Královehradecký kraj: Černá voda - zřícenina
Jihomoravský kraj: Znojmo - věž (bašta) v městských hradbách
Zlínský kraj: Žeranovice - památník
Olomoucký kraj: Brodek u Konice - přestavěno na obydlí
Horní Štěpánov - jen kameny
Moravskoslezský kraj: Ostrava Poruba - ruina
Odborné veřejnosti v knize chybí mapa rozmístění mlýnů, detailní schémata uspořádání pohonů a postupu mletí, konstrukční zajímavosti. Nedostatečný pro další práci je seznam použité literatury.
 Na vysokých školách v Ostravě byly zpracovány dvě diplomové práce na téma větrných mlýnů. V roce 1997 to byla Lada Remešová Větrné mlýny v Oderských vrších.(120 stran, přílohy). V práci se věnuje převážně větrnému mlýnu v Partutovicích.
V roce 2000 obhájil Tomáš Slonka závěrečnou práci Malé větrné mlýny na Karvinsku a Frýdecko-Místecku. (63 stran, 26 fotografií, 6 výkresů). V této práci je popsáno 13 větrných mlýnků s turbínou typu Kunz.
 V roce 2005 vydalo Technické muzeum v Brně publikaci: Doubek Jan Dochované větrné mlýny a mlýnky v České republice.  Zde je katalog všech dochavaných mlýnů a mlýnků.

 Trojice autorů Doubek, Urbánek, Mlýnek napsala a TM v Brně vydalo v roce 2011 publikaci Větrné mlýnky s turbínou.

 

Zpracoval: Doubek Jan