Které listiny se přikládají k žádosti o tovaryšskou zkoušku?
Zobrazit odpověď
Učební smlouva, potvrzení mlynáře (mistra) o učení, školní vysvědčení a vysvědčení z pokračovací školy.
Na co jsou na kamenech větrníky?
Zobrazit odpověď
Za účelem chlazení, přívodu vzduchu s melivem do kamene a doprava meliva k obvodu.
Z čeho pozůstává sloupka obilního zrna?
Zobrazit odpověď
Z dřevitých vláken a semenné pokožky.
Z čeho pozůstává strojní zařízení pro hlavní čištění obilí?
Zobrazit odpověď
Z taráru se síty a aspirací neb hrudkového vysévače s větrákem. V obojím případě zbavíme obilí prachu, drobných semínek, písku a výskoku.
Jaké rozměry mají tyto větrníky? (V jaké oblasti kamene jsou?)
Zobrazit odpověď
Začínají asi 8 cm od střčdu kamenů, nebo jen v mlecí ploše.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Holandský typ

Konstrukce větrného mlýna holandského typu

Druhým typem mlýnů jsou zděné mlýny holandského typu. Vyznačují se válcovým nebo kuželovým tvarem. Jako materiál bývá použit kámen, pálené cihly nebo oboje. Na obvodových zdech je umístěna otáčivá jehlancová, šindelem nebo později plechem pokrytá střecha (poz.5 na obr.5/15) s větrným kolem. Otočná střecha je opatřena kolečky a usazena na kolejnici (obr.5/16) nebo je uložena na válečcích pohybujících se po dřevěné pozednici (Horní Podluží). Pro zachycení horizontálních sil (což uložení na válečcích neřeší) je zde ještě jedna sada válečků dosedajících kolmo na sadu první zevnitř na obvodovou zeď. Střechou se otáčí pomocí dvou vrátků (6) v třetím podlaží nebo pomocí speciálního převodového mechanismu (Horní Podluží, Štípa). Pouze u mlýna v Lesné bylo použito otáčení střechy ze země pomocí dlouhých ráhen zvaných šráky. Průměr mlýna u země se pohybuje od sedmi do jedenácti metrů (výjimkou je Štípa se šesti metry). Extrémní průměr má torzo mlýna v Příčovech, přes čtrnáct metrů. Tloušťka zdi bývá u země přes jeden metr a směrem nahoru se zeď mírně ztenčuje. Celková výška těchto mlýnů se střechou se pohybuje od osmi do čtrnácti metrů. Do mlýna vedou dvoje dveře, aby se do mlýna mohlo když se před jedněmi dveřmi otáčí perutě. Pokud se ve mlýně nebydlí, je v prvním podlaží na odpočinek jen malá šalanda a zbytek je pracovní prostor. Bývá zde moučnice, případně krupník. V druhém podlaží je jedno až tři mlecí složení. Pokud v mlýně mlynář s rodinou bydlel, je celé zařízení posunuto vždy o patro výše a odpovídá uspořádání v německém typu mlýna. Každé patro osvětluje jedno nebo více oken různé velikosti.

Popis řezu větrným mlýnem holandského typu:
1. zakončení krku hřídele (hlava)
2. hlavní hřídel (val)
3. palečné kolo
4. převod mezi palečným kolem a svislou osou (trýb, céví)
5. otočná jehlančitá střecha
6. vrátek k otáčení střechy
7. násypný koš na obilí (násypka, koš)
8. pohyblivé dno násypky (korčák)
9. kryt mlýnských kamenů (lub)
10. horní mlýnský kámen (běhoun)
11. spodní mlýnský kámen (vytěrák, spodek)
12. svislý hnací hřídel
13. hnací soukolí
14. vačka pro pohon hasačertu (vaček)
15. schránka s moučnými síty (moučnice)
16. truhla na mouku (trukle)
17. moučný pytel otřásaný hasačertem
18. přechod meliva do moučnice
19. trámy perutí (pláte)
20. křídla větrného kola (perutě, lopaty)
21. výplně perutí (plachty, dračky)