Proč běží válce od sebe a jak dochází k šrotování a mletí?
Zobrazit odpověď
Válce musí běžeti do sebe proto, aby křížením rýh docílilo se řezání a mletí obilí a jeho vtahování mezi válce.
V jakém pořadí dáváme mlýnské hedvábí do cylindrů?
Zobrazit odpověď
Do předu dáváme síta volnější a do zadu hustší.
Kolik obrátek dělá válec žitné stolice při průměru 30 cm.
Zobrazit odpověď
290 - 30 = 260 obrátek za min.
Jak leží větrníky přes sebe?
Zobrazit odpověď
Křížem přes sebe.
Jaké přednosti mají rovinné vysévače?
Zobrazit odpověď
Spotřebují málo pohonné síly, dávají světlejší mouku. Tyto stroje mohou současně pracovati jako šrotový vysévač, třidiš krupic a jako vysévač mouky a dunstů.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Zaniklé typy

Větrné mlýny vyskytující se na území ČR můžeme rozdělit do několika základních kategorií:

existující - dochované:

- větrné mlýny německé (beraní, sloupové, kozličí, samec)
- větrné mlýny holandské (samice)
            - varianta s Halladayovou turbínou
- větrné mlýnky s turbínou

- speciální konstrukce (kombinace předchozích typů)

zaniklé:

- malé větrné mlýnky otáčivé (paltroky) a neotáčivé
- speciální konstrukce

U nás nejrozšířenějším typem byly dřevěné větrné mlýny německého typu, které se natáčí proti větru celé. Druhou nejpočetnější skupinou jsou větrné mlýny zděné holandského typu, kde se natáčí s perutěmi proti větru pouze střecha mlýna. Variantou těchto mlýnů jsou moderní mlýny s Halladayovou turbínou.  Třetím základním typem jsou malé větrné mlýnky s turbínou vyskytující se pouze na severovýchodě Moravy.

Nedochoval se žádný z dalších dvou typů tj. malý větrný mlýn otáčivý (paltrokový), který se otáčel na kolečkách nebo válečcích po kruhové drážce (obr.) a malý větrný mlýn neotáčivý, jenž se vyskytoval pouze v horských oblastech a využíval pouze jeden směr větru. (obr.)

Zdokumentováno je ještě několik výjimečných staveb, které nelze přesně zařadit do žádného z uvedených typů např: Světlá - osmiboký celodřevěný mlýn s otočnou střechou (obr.), Kujavy a Děrné – na spodní zděné půlce byla horní dřevěná část s otočnou střechou. Na výkresech ještě najdeme unikátní konstrukci s horizontálně umístěným větrným kolem (obr.). Mlýn měl pracovat před více než sto lety v Kostelci nad Černými Lesy. Zatím se nepodařilo doložit, že takový mlýn byl skutečně postaven.

Větrný mlýnek otáčivý                                         Větrný mlýnek neotáčivý - horský


 

 

 

 

 

 

 

 

                                                                                                                              

Mlýn Brodek u Prostějova                                                                    Mlýn Vánovice

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 mlýn Nový Rousínov                                   mlýn Světlá  

 

 

 

 

mlýn Hačky                                                                       mlýn Podivín

  

mlýn Miroslav                                                                      mlýn Kotvrdovice