Poznáváme pohony
Připravujeme stránku - Poznáváme pohony.
Bude obsahovat kapitoly:
větrná kola - rovná, zalomená, se sklopnými destičkami
Halladayovu turbínu
větrné turbíny k čerpadlům
Seznam doložených Halladayových turbín v ČR stav poznání k 1/2025
Morava
1. Babice nad Svitavou, okres Brno-venkov, šrotovník, 1915
2. Drválovice, okres Blansko, mlýn, okolo 1930
3. Cholina, okres Olomouc, mlýn, 1905
4. Kotvrdovice, okres Blansko, mlýn, před 1902–1930
5. Lešná, okres. Zlín, čerpadlo vody pro parní stroje elektrárny, zač. 20. stol.
6. Libina, okres Šumperk, čerpadlo, 1914
7. Miroslav, okres Znojmo, mlýn, 1896
8. Mouřínov, okres Vyškov, mlýn, 1893–1905
9. Nový Ra… ? (nelokalizováno), šrotovník
10. Podivín, okres Břeclav, mlýn, 1890–1914
11. Ruprechtov, okres Vyškov, mlýn, 1884–1930, jediná dochovaná, funkční
12. Sivice, okres Brno-venkov, mlýn, 1904–1910
13. Tvarožná, okres Brno-venkov, mlýn, 1900–1920
14. Velké Losiny, okres Šumperk, nádraží – čerpadlo, 1902
Čechy
15. Domoradice, okres Ústí nad Orlicí, vodovod, 1882
16. Mariánské Lázně, okres Cheb, čerpadlo, 1898
17. Panenská, okres Ústí nad Labem, čerpadlo, 1926
18. Vamberk, okres Rychnov nad Kněžnou, čerpadlo, 1907
19. Vysoké nad Jizerou, okres Semily, vodovod, 1900–1928
Využití Halladayových turbín doložených v ČR:
využití Čechy doba vzniku Morava doba vzniku ČR
mlýn 0 - 11 1884 -1905 11
čerpadlo 5 1898 -1907 3 1900-1915 8
celkem 5 14 19
Technologie větrných čerpadel
Větrná čerpadla jsou svým principem velmi jednoduchá zařízení. Rotor s lopatkami a kormidlem, které zajišťuje jeho natáčení proti směru vanoucího větru, je poháněn větrem a většinou prostřednictvím excentru na své ose dává táhlu spojenému s pístem čerpadla vertikální posuvný vratný pohyb. Natáčení rotoru proti větru je řešeno buď výše zmíněným směrovým kormidlem, nebo u větších typů (Kunzovo čerpadlo 9 Samson) menším pomocným větrným „servo“ rotorem, s osou kolmou na osu hlavního rotoru. Pokud se tento malý rotor díky větru točil, přenášel svou rotaci na mechanismus natáčení hlavního rotoru do okamžiku, kdy sám stál vůči větru v „nulové“ (pasivní) pozici, zato hlavní rotor mohl kolmo přicházejícího větru využívat naplno. (Tento mechanismus samočinného natáčení proti větru je známý z vyobrazení velkých větrných mlýnů převážně z Nizozemska, kde pomocný větrný „servomotor“ otáčel celou střechou mlýna, včetně hlavního rotoru, do pozice „proti větru“.)
O větrných motorech referoval r. 1890 časopis „Český mechanik“. Popisuje podrobně historii rotoru Halladay od jeho vynálezu a první prezentaci vynálezcem Halladayem r. 1876 v Philadelfii, nastínil výpočet výkonu větrného motoru, popisuje konstrukci a regulaci Halladayovy turbíny a svůj text končí nadějí, že „větrným motorům otevírá se nyní široké pole působení a lze se nadíti blahodárného účinku ve všech národohospodářských vrstvách. Větrné motory s velmi dobrým úspěchem postavila k rozmanitým účelům jediná národní firma Ant. Kunze, speciální továrna na vodovody, pumpy a větráky v Moravských Hranicích. Tolik tedy o větrných motorech, na kteréž thema ještě v tomto listě časem přijdem, abychom skutečnými daty národní firmou Ant. Kunze v Mor. Hranicích postavených větrákových zařízeních laskavému čtenáři představu o jejich účinnosti vytříbili.“
U zmíněných článků z „Českého mechanika“ jsou i perokresby s vyobrazením Halladayových rotorů s uvedením značky A. Kunz na kormidle. Také ve zmíněné publikaci Vodotěžba jsou kresby některých instalací s Halladayovou turbínou i s nápisem Kunz na kormidle. Typ písma a styl jeho použití a tvar kormidla na ilustracích u zmíněných textů však neodpovídá původní grafice na kormidlech ostatních Kunzových rotorů. Přesto není jednoznačně možné usuzovat, zda tedy byla firma Ant. Kunze také výrobcem, nebo jen dodavatelem a stavitelem těchto strojů.
Na historických fotografiích a pohlednicích jsou převážně zaznamenána větrná kola s rotorem systému Eclipse, a jen v několika případech i větrná čerpadla s rotorem typu Halladay.
