Semenná pokožka u žita je zelenošedá, u pšenice žlutozlatá. Žlábek a poloha klíčku jest u pšenice hlubší a pšenice má na špičce větší vousek.
Co dělá mlynář po uplynutí doby učení?
Zobrazit odpověď
Nechá složiti svého vyučence zkoušku tovaryšskou a to teoretickou, případně zkoušku praktickou, v jiném mlýně, po čtyři týdny tvající.
Jaké rozměry mají tyto větrníky? (V jaké oblasti kamene jsou?)
Zobrazit odpověď
Začínají asi 8 cm od střčdu kamenů, nebo jen v mlecí ploše.
Z čeho pozůstává zařízení koukolníku?
Zobrazit odpověď
Kolem pevné osy otáči se cylindr ze zinkové plechu, uvnitř s vytlačenými nebo frésovanými důlky. Na pevné ose jest umístěn sběrač kulovatin. Rotací obilí uvnitř dostanou se kulovatiny do důlků, těmi vyneseny padají do sběrače, kde je šnek dopravuje ven.
Co se stává, když se mele za horka?
Zobrazit odpověď
Kameny se musí skřesati, jelikož pozbyly ostrosti, a aby remiše byly v pořádku. příliš teplé mletí škodí.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný
. Z dvou větrných mlýnů, které mlely obilí v Libotově již roku 1841, stál jeden na pozemkové parcele č. 456, v trati Baum Flur ve vzdálenosti asi 300 m na SV od oblouku, který tvoří silnici v severní části Libotova. Z obce vedla k němu cesta (887). Ve stavebním katastru se k roku 1853 odhaduje, že větrný mlýn semlel za rok 400 měřic obilí (888). Tento mlýn postavený snad již na počátku 19. století, byl roku 1866 zbořen silným větrem (889).
(887) GÚ-ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č. 4047, Liebthal, 1843 (stav roku 1841), list II.
(888) SÚA, SK, duplikát 96, 19, Liebthal, Catastral-Schätzungs-Elaborat, 1853.
(889) GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení rady MNV v Libotově ze 14.3. 1958. Zpráva jen uvádí, že větrný mlýn byl po roku 1866 obnoven.
