Pravítkem a barvou, přesvědčíme se, je-li rovný a kde víc opisuje barvu, oklepeme ta místa pemrlicí, až kámen srovnáme. Prsa musí býti vybrána, též remiše.
Jaký pohon mají mlýny?
Zobrazit odpověď
Vodní, parní, motorový a větrný.
Jaký je rozdíl mezi mletím na vysoko, polovysoko a na plocho?
Zobrazit odpověď
Při vysokém mletí se mele do krupic, polovysoké mletí je do krupic a mouky a ploché mletí je na mouku.
Jak se nazývá střed mlýnského kamene kolem středu otáčení?
Zobrazit odpověď
Srdce nebo prsa.
K čemu slouží teoretická učňovská zkouška?
Zobrazit odpověď
K tomu, aby učeň prokázal, jsou-li vědomosti, které v učení nabyl, dostatečné.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný
. Z dvou větrných mlýnů, které mlely obilí v Libotově již roku 1841, stál jeden na pozemkové parcele č. 456, v trati Baum Flur ve vzdálenosti asi 300 m na SV od oblouku, který tvoří silnici v severní části Libotova. Z obce vedla k němu cesta (887). Ve stavebním katastru se k roku 1853 odhaduje, že větrný mlýn semlel za rok 400 měřic obilí (888). Tento mlýn postavený snad již na počátku 19. století, byl roku 1866 zbořen silným větrem (889).
(887) GÚ-ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č. 4047, Liebthal, 1843 (stav roku 1841), list II.
(888) SÚA, SK, duplikát 96, 19, Liebthal, Catastral-Schätzungs-Elaborat, 1853.
(889) GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení rady MNV v Libotově ze 14.3. 1958. Zpráva jen uvádí, že větrný mlýn byl po roku 1866 obnoven.