Písek, kaménky, česnek, koukol a vikev mimo jiné plevely.
Z čeho pozůstává strojní zařízení pro hlavní čištění obilí?
Zobrazit odpověď
Z taráru, automatické váhy, magnetu, koukolníku, loupačky (špičáku), někdy i mačkací stolice a klíčového cylindru.
Jak musí ležet spodní kaámen?
Zobrazit odpověď
Přesně do vodováhy.
Jaké přednosti mají rovinné vysévače?
Zobrazit odpověď
Spotřebují málo pohonné síly, dávají světlejší mouku. Tyto stroje mohou současně pracovati jako šrotový vysévač, třidiš krupic a jako vysévač mouky a dunstů.
Jak sem usí mlíti vlhké obilí?
Zobrazit odpověď
Více průchodů, moc neskládat, jinak jsou zamazány kameny, vysévače a svodné roury.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Mlýn holandského typu stával na východním okraji obce. Zajímavostí je, že mlýn
není uveden v seznamu mlýnů, který vytvořil Václav Burian i přesto, že je o něm
zmínka v knize Boskovický okres, ze které čerpal. V této knize se o obci Suchý
píše: „Ves tvoří jednu řadu domů, před níž stojí kaplička. Při západním konci
na břehu rybníka jest myslivna, vedle panská pila, východně povětrník.“ Z této
krátké zmínky se dá usuzovat, že v době, kdy knihu Jan Knies psal (poprvé byla
vydána v roce 1904), mlýn v obci Suchý ještě stál.
Tento mlýn je zanesen také v mapě třetího vojenského mapování. Podařilo se mi jej
nalézt také v indikační skice obce Suchý z roku 1870.
Díky těmto kusým zprávám můžeme o mlýně říci, že stál již před rokem 1870
a zanikl někdy po roce 1904.
Lit.: Janečka, Josef: Větrné mlýna na Drahanské vrchovině, dipl. práce, MU Brno 2014,
