Semenná pokožka u žita je zelenošedá, u pšenice žlutozlatá. Žlábek a poloha klíčku jest u pšenice hlubší a pšenice má na špičce větší vousek.
Na jaké jakosti je rozděleno mlynářské hedvábí?
Zobrazit odpověď
Na tři jakosti. Prima a jednokřížkové se používá na menší a střední cylindry, dvou a tříkřížkové na rovinné vysévače, odstředivé cylindry a též hranolové cylindry velkých průměrů. Kruičné se používá na vysévače reformy a savky.
Jak musí být zařízeny vysévače, které slouží jak pro žito, tak i pro pšenici?
Zobrazit odpověď
Tak, aby se daly rámy vyměniti. Jinak bývají rámy pevné, což v mnohém případě nevyhovuje.
Jaký pohon mají mlýny?
Zobrazit odpověď
Vodní, parní, motorový a větrný.
Jak se vede zrno neb šrot do mlecí plochy?
Zobrazit odpověď
Tím, že jest přiváděno zrno neb šrot do středu kamene.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Mlýn holandského typu stával na východním okraji obce. Zajímavostí je, že mlýn
není uveden v seznamu mlýnů, který vytvořil Václav Burian i přesto, že je o něm
zmínka v knize Boskovický okres, ze které čerpal. V této knize se o obci Suchý
píše: „Ves tvoří jednu řadu domů, před níž stojí kaplička. Při západním konci
na břehu rybníka jest myslivna, vedle panská pila, východně povětrník.“ Z této
krátké zmínky se dá usuzovat, že v době, kdy knihu Jan Knies psal (poprvé byla
vydána v roce 1904), mlýn v obci Suchý ještě stál.
Tento mlýn je zanesen také v mapě třetího vojenského mapování. Podařilo se mi jej
nalézt také v indikační skice obce Suchý z roku 1870.
Díky těmto kusým zprávám můžeme o mlýně říci, že stál již před rokem 1870
a zanikl někdy po roce 1904.
Lit.: Janečka, Josef: Větrné mlýna na Drahanské vrchovině, dipl. práce, MU Brno 2014,
