Jaký je rozdíl mezi mletím na vysoko, polovysoko a na plocho?
Zobrazit odpověď
Při vysokém mletí se mele do krupic, polovysoké mletí je do krupic a mouky a ploché mletí je na mouku.
Které přísady se často vyskytují v obilí?
Zobrazit odpověď
Písek, kaménky, česnek, koukol a vikev mimo jiné plevely.
Jaké přednosti mají rovinné vysévače?
Zobrazit odpověď
Spotřebují málo pohonné síly, dávají světlejší mouku. Tyto stroje mohou současně pracovati jako šrotový vysévač, třidiš krupic a jako vysévač mouky a dunstů.
Které listiny se přikládají k žádosti o tovaryšskou zkoušku?
Zobrazit odpověď
Učební smlouva, potvrzení mlynáře (mistra) o učení, školní vysvědčení a vysvědčení z pokračovací školy.
Z čeho pozůstává zařízení koukolníku?
Zobrazit odpověď
Kolem pevné osy otáči se cylindr ze zinkové plechu, uvnitř s vytlačenými nebo frésovanými důlky. Na pevné ose jest umístěn sběrač kulovatin. Rotací obilí uvnitř dostanou se kulovatiny do důlků, těmi vyneseny padají do sběrače, kde je šnek dopravuje ven.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Mlýn holandského typu stával na východním okraji obce. Zajímavostí je, že mlýn
není uveden v seznamu mlýnů, který vytvořil Václav Burian i přesto, že je o něm
zmínka v knize Boskovický okres, ze které čerpal. V této knize se o obci Suchý
píše: „Ves tvoří jednu řadu domů, před níž stojí kaplička. Při západním konci
na břehu rybníka jest myslivna, vedle panská pila, východně povětrník.“ Z této
krátké zmínky se dá usuzovat, že v době, kdy knihu Jan Knies psal (poprvé byla
vydána v roce 1904), mlýn v obci Suchý ještě stál.
Tento mlýn je zanesen také v mapě třetího vojenského mapování. Podařilo se mi jej
nalézt také v indikační skice obce Suchý z roku 1870.
Díky těmto kusým zprávám můžeme o mlýně říci, že stál již před rokem 1870
a zanikl někdy po roce 1904.
Lit.: Janečka, Josef: Větrné mlýna na Drahanské vrchovině, dipl. práce, MU Brno 2014,
