Kolem pevné osy otáči se cylindr ze zinkové plechu, uvnitř s vytlačenými nebo frésovanými důlky. Na pevné ose jest umístěn sběrač kulovatin. Rotací obilí uvnitř dostanou se kulovatiny do důlků, těmi vyneseny padají do sběrače, kde je šnek dopravuje ven.
Co to znamená, že melivo musí mít hmat?
Zobrazit odpověď
Hmat poznáme podle krupičnatosti a jemnosti.
Z čeho pozůstává strojní zařízení pro hlavní čištění obilí?
Zobrazit odpověď
Z taráru se síty a aspirací neb hrudkového vysévače s větrákem. V obojím případě zbavíme obilí prachu, drobných semínek, písku a výskoku.
Co děláme po naostření kamenů?
Zobrazit odpověď
Kámen vylehčíme, seřídíme za běhu, pak přisložíme a přesvědčíme se, jestli běží bezvadně.
Jaký průměr mají míti válce?
Zobrazit odpověď
Pro ploché mletí mají míti válce průměr 30 cm, pro vysoké mletí pak 22 cm. Užívá se však i jiných přibližných rozměrů.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Mlýn holandského typu stával na východním okraji obce. Zajímavostí je, že mlýn
není uveden v seznamu mlýnů, který vytvořil Václav Burian i přesto, že je o něm
zmínka v knize Boskovický okres, ze které čerpal. V této knize se o obci Suchý
píše: „Ves tvoří jednu řadu domů, před níž stojí kaplička. Při západním konci
na břehu rybníka jest myslivna, vedle panská pila, východně povětrník.“ Z této
krátké zmínky se dá usuzovat, že v době, kdy knihu Jan Knies psal (poprvé byla
vydána v roce 1904), mlýn v obci Suchý ještě stál.
Tento mlýn je zanesen také v mapě třetího vojenského mapování. Podařilo se mi jej
nalézt také v indikační skice obce Suchý z roku 1870.
Díky těmto kusým zprávám můžeme o mlýně říci, že stál již před rokem 1870
a zanikl někdy po roce 1904.
Lit.: Janečka, Josef: Větrné mlýna na Drahanské vrchovině, dipl. práce, MU Brno 2014,
