Očístíme věnec za lubem a prsa, vyndáme příklopku, očistíme vše a přitáhneme klíny v kuželici, dáme nový lůj a konopí do otvorů. Přiklopku zase upevníme a dáme novou omítku.
Proč běží válce od sebe a jak dochází k šrotování a mletí?
Zobrazit odpověď
Válce musí běžeti do sebe proto, aby křížením rýh docílilo se řezání a mletí obilí a jeho vtahování mezi válce.
Kolik obrátek má šrotový kámen při průměru 95 cm?
Zobrazit odpověď
270 - 95 = 175 obrátek v min.
Kdo má učňovskou smlouvu podepsat?
Zobrazit odpověď
Mlynář, otec nebo poručník učně a učeň.
Jak jest zařízen dobrý špičák?
Zobrazit odpověď
Hrubší pískovcové kameny mají obrácenou ostrost křesu, která těžce propouští obilí a ošpicuje je.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Dřevěný větrný mlýn asi 670 m na východ od rybníku v Horním Žďáru stál roku 1841 (864) na pozemkové parcele č. 1232. Vlastníkem rustikální pozemkové parcely byl tehdy Hironimus Leder, baráčník v Horním Žďáru čp. 78 (865). Mlýn byl patrně v činnosti delší dobu : znak větrného mlýna nacházíme na speciální mapě z let 1847 až 1860 (866) a ještě v prvních letech 20. století na katastrální mapě (867). Po mlýně nezůstaly žádné pozůstatky (868). Nadmořská výška lokality je 535 m (869).
(864) GÚ-ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č. 2182, Ober Soor, 1844 (stav roku 1841), list V.
(865) SÚA, SK, duplikát, 93, 37, Soor Ober, Grund-Parzellen-Protocol a Bau-Parzellen-Protocol, 1841.
(866) Special-Karte des Koenigreiches Boehmen, 1847-1860, list 9.
(867) GÚ-ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č. 2182, 1903, list 5 (Horní Žďár).
(868) GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení MNV Horní Žďár z 10.2. 1956. Parcela č. 232 byla tehdy ve vlastnictví J. Rysa z Horního Žďáru.
(869) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Trutnov 3-5, 1954
