Pravítkem a barvou, přesvědčíme se, je-li rovný a kde víc opisuje barvu, oklepeme ta místa pemrlicí, až kámen srovnáme. Prsa musí býti vybrána, též remiše.
V jakém pořadí dáváme síta do dunsťáků a třidičů krupic?
Zobrazit odpověď
Do předu dáváme síta hustší a ku konci řidší.
Kolik dělá obrátek v minutě hladká nebo porculánová stolice při průměru 30 cm?
Zobrazit odpověď
225 - 30 = 195 obrátek v min.
Co se stává, když se mele za horka?
Zobrazit odpověď
Kameny se musí skřesati, jelikož pozbyly ostrosti, a aby remiše byly v pořádku. příliš teplé mletí škodí.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Větrný mlýn, zatím doložený pro dobu kolem poloviny 19. století, stál na VSV od Cholenic (699). Byl postaven na pozemkové parcele č. 211 nebo 212 na kopci Vinici. Místo je vzdáleno asi 1250 m od středu Cholenic, v poloze U studánek (700). Mlýn náležel Václavu Markovi v Cholenicích čp. 58. Po jeho rozboření bylo dřevo použito na stavbu chléva u čp. 31, náležejícího Josefu Kaisrovi (701). Nadmořská výška lokality je 283 m (702).
Uvedená pozemková parcela náleží dnes JZD Cholenice. Jako pozůstatek po někdejším větrném mlýně uvádí se zasypaná studánka (703).
(699) Special-Karte des Koenigreiches Boehmen, Wien, 1847-1860, list 15.
(700) GÚ-ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č. 2560, Chollenitz, 1845, (stav roku 1842), list II. Větrný mlýn na této mapě ještě není vyznačen. Na místo, kde stával větrný mlýn, upomíná malá parcela, dobře patrná v uvedeném místě na státní mapě odvozené 1:5000, list Nymburk 0-2, 1954.
(701) GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení rady MNV Cholenice ze 6.4. 1965.
(702) Státní mapa 1:5000 – odvozená, Nymburk 0-2, 1954.
(703) GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení MNV v Cholenicích z 29.7. 1970 (Jíra).
