Kolem pevné osy otáči se cylindr ze zinkové plechu, uvnitř s vytlačenými nebo frésovanými důlky. Na pevné ose jest umístěn sběrač kulovatin. Rotací obilí uvnitř dostanou se kulovatiny do důlků, těmi vyneseny padají do sběrače, kde je šnek dopravuje ven.
Jaký křes je nejlepší a nejsprávnější?
Zobrazit odpověď
Křes paprskovitý, poněvadž stejnosměrným rozdělením i větrníků dopravuje melivo stejnoměrně na mlecí plochu a jest možné účelné zpracování.
Co se používá ke šrotování pšenice?
Zobrazit odpověď
Šrotová stolice.
Kolik obrátek dělá válec žitné stolice při průměru 30 cm.
Zobrazit odpověď
290 - 30 = 260 obrátek za min.
Z čeho pozůstává strojní zařízení pro hlavní čištění obilí?
Zobrazit odpověď
Z taráru, automatické váhy, magnetu, koukolníku, loupačky (špičáku), někdy i mačkací stolice a klíčového cylindru.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Větrný mlýn, zatím doložený pro dobu kolem poloviny 19. století, stál na VSV od Cholenic (699). Byl postaven na pozemkové parcele č. 211 nebo 212 na kopci Vinici. Místo je vzdáleno asi 1250 m od středu Cholenic, v poloze U studánek (700). Mlýn náležel Václavu Markovi v Cholenicích čp. 58. Po jeho rozboření bylo dřevo použito na stavbu chléva u čp. 31, náležejícího Josefu Kaisrovi (701). Nadmořská výška lokality je 283 m (702).
Uvedená pozemková parcela náleží dnes JZD Cholenice. Jako pozůstatek po někdejším větrném mlýně uvádí se zasypaná studánka (703).
(699) Special-Karte des Koenigreiches Boehmen, Wien, 1847-1860, list 15.
(700) GÚ-ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č. 2560, Chollenitz, 1845, (stav roku 1842), list II. Větrný mlýn na této mapě ještě není vyznačen. Na místo, kde stával větrný mlýn, upomíná malá parcela, dobře patrná v uvedeném místě na státní mapě odvozené 1:5000, list Nymburk 0-2, 1954.
(701) GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení rady MNV Cholenice ze 6.4. 1965.
(702) Státní mapa 1:5000 – odvozená, Nymburk 0-2, 1954.
(703) GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení MNV v Cholenicích z 29.7. 1970 (Jíra).
