Z čeho pozůstává zařízení koukolníku?
Zobrazit odpověď
Kolem pevné osy otáči se cylindr ze zinkové plechu, uvnitř s vytlačenými nebo frésovanými důlky. Na pevné ose jest umístěn sběrač kulovatin. Rotací obilí uvnitř dostanou se kulovatiny do důlků, těmi vyneseny padají do sběrače, kde je šnek dopravuje ven.
Kolik obrátek dělá rychloběžný válec při plochém mletí?
Zobrazit odpověď
Průměr v cm a počet obrátek musí dát v součtu vždy číslo 290.
Jaký průměr mají míti válce?
Zobrazit odpověď
Pro ploché mletí mají míti válce průměr 30 cm, pro vysoké mletí pak 22 cm. Užívá se však i jiných přibližných rozměrů.
Na jaké jakosti je rozděleno mlynářské hedvábí?
Zobrazit odpověď
Na tři jakosti. Prima a jednokřížkové se používá na menší a střední cylindry, dvou a tříkřížkové na rovinné vysévače, odstředivé cylindry a též hranolové cylindry velkých průměrů. Kruičné se používá na vysévače reformy a savky.
Jak má vypadati dobré obilí?
Zobrazit odpověď
Musí být zdravé, suché, čisté, plnozrnné a nesmí být zatuchlé.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Vojenské mapování a jiné mapy

 I. vojenské mapování
Výchozí mapou pro I. vojenské - josefské mapování byla Müllerova mapa Čech, převedená do měřítka 1:28800. Mapování Čech proběhlo v letech 1764-1767 vojáky, kteří mapy kreslovali podle skutečné krajiny doslova od oka. Pro zjištěné nedostatky během rakousko-pruské války, byly některé oblasti již v letech 1780-1783 revidovány. Pro ty se bohužel starší mapy nedochovaly. Zachyceny jsou zde vodní plochy a toky a zvýrazněny bývají jak větrné mlýny (symbol věžového objektu se čtyřmi větrnými perutěmi), tak různé objekty s vodním pohonem (symbol vodního kola).

Mapy lze v originále nalézt v Rakouském státním archívu (Kriegsarchiv) ve Vídni, v černobílých kopiích také v NA v Praze, 1. oddělení a pohodlněji také na internetových stránkách http:// oldmapsgeolab.cz , kde jsou originální mapy v digitální podobě.


II. a III. vojenské mapování
Druhé vojenské mapování – Františkovo, je již přesnější, měřilo se podle triangulačních bodů, v Čechách v letech 1842-1852. Výchozími podklady byly tentokrát mapy stabilního katastru, měřítko zůstalo stejné. Třetího vojenského mapování, nazývaného někdy Františko-josefské, se Čechy dočkaly v letech 1777-1780. Je ještě přesnější, v měřítku 1:25000. V obou mapováních se pro objekty s vodním pohonem používá opět symbol vodního kola.
Originály získal po vzniku samostatného Československa Vojenský zeměpisný ústav v Praze. Dnes jsou originály (ve 234 kusech) deponovány v Mapové sbírce UK Praha a pohodlněji opět přístupné na stránkách http://oldmapsgeolab.cz.

 

Mapa Království Českého z roku 1851 - Čechy
Mapa Království českého byla vydána roku 1851. Zachycuje stav k roku 1850 a je opatřena německy psanými vysvětlivkami. Zakresleny jsou krom běžných věcí na mapě ještě pevnosti, ruiny hradů, kláštery, hájovny, hostince nebo poštovní stanice. Pro naše účely jsou důležité mlýny, rozdělené na větrné a vodní, svojí značku mají také pily, papírny aj. Ve vlastní mapě se mísí české a německé názvy.

Jediný exemplář je dnes známý pouze v soukromé sbírce Jana Doubka

Bližší informace o této mapě si můžete otevřít zde:  Mapa Království českého 1850,  Jedná se o příspěvek na konferenci Vesnické technické objekty ve Vysokém Mýtě v roce 2014.

Samotná mapa Mapa Království Českého  je ve velkém rozlišení přístupná zde: http://povetrnik.cz/default/map1851