Kolik obrátek dělá křídlenec v průchodní loupačce na žito a pšenici?
Zobrazit odpověď
pří půměru 48 cm dělá 600 obrátek, při průměru 65 cm dělá 450 obrátek při průměru 73 cm dělá 400 obrátek za minutu. Periodické mají podle průměru křídlence 400 - 550 ot./min.
Jak se pozná kvalita obilí?
Zobrazit odpověď
Podle hektolitrové váhy a sice: Pšenice váží 76 - 82 kg hekr., žito váží 65 - 72 kg hekt.
Jak vylehčíme kámen?
Zobrazit odpověď
Tak, aby běhoun nechytal spodek a nejstřil.
Kolik dělá francouzský kámen obrátek při průměru 110 cm?
Zobrazit odpověď
220 - 110 = 110 obrátek v min.
Čím povstává klíčení dozrálého obilí?
Zobrazit odpověď
Deštěm během sklizně.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Vojenské mapování a jiné mapy

 I. vojenské mapování
Výchozí mapou pro I. vojenské - josefské mapování byla Müllerova mapa Čech, převedená do měřítka 1:28800. Mapování Čech proběhlo v letech 1764-1767 vojáky, kteří mapy kreslovali podle skutečné krajiny doslova od oka. Pro zjištěné nedostatky během rakousko-pruské války, byly některé oblasti již v letech 1780-1783 revidovány. Pro ty se bohužel starší mapy nedochovaly. Zachyceny jsou zde vodní plochy a toky a zvýrazněny bývají jak větrné mlýny (symbol věžového objektu se čtyřmi větrnými perutěmi), tak různé objekty s vodním pohonem (symbol vodního kola).

Mapy lze v originále nalézt v Rakouském státním archívu (Kriegsarchiv) ve Vídni, v černobílých kopiích také v NA v Praze, 1. oddělení a pohodlněji také na internetových stránkách http:// oldmapsgeolab.cz , kde jsou originální mapy v digitální podobě.


II. a III. vojenské mapování
Druhé vojenské mapování – Františkovo, je již přesnější, měřilo se podle triangulačních bodů, v Čechách v letech 1842-1852. Výchozími podklady byly tentokrát mapy stabilního katastru, měřítko zůstalo stejné. Třetího vojenského mapování, nazývaného někdy Františko-josefské, se Čechy dočkaly v letech 1777-1780. Je ještě přesnější, v měřítku 1:25000. V obou mapováních se pro objekty s vodním pohonem používá opět symbol vodního kola.
Originály získal po vzniku samostatného Československa Vojenský zeměpisný ústav v Praze. Dnes jsou originály (ve 234 kusech) deponovány v Mapové sbírce UK Praha a pohodlněji opět přístupné na stránkách http://oldmapsgeolab.cz.

 

Mapa Království Českého z roku 1850 - Čechy
Mapa Království českého byla vydána roku 1851. Zachycuje stav k roku 1850 a je opatřena německy psanými vysvětlivkami. Zakresleny jsou krom běžných věcí na mapě ještě pevnosti, ruiny hradů, kláštery, hájovny, hostince nebo poštovní stanice. Pro naše účely jsou důležité mlýny, rozdělené na větrné a vodní, svojí značku mají také pily, papírny aj. Ve vlastní mapě se mísí české a německé názvy.

Jediný exemplář je dnes známý pouze v soukromé sbírce Jana Doubka

Bližší informace o této mapě si můžete otevřít zde:  Mapa Království českého 1850,  Jedná se o příspěvek na konferenci Vesnické technické objekty ve Vysokém Mýtě v roce 2014.