Co docilujeme špičákem?
Zobrazit odpověď
Zbavujeme obilí špiček a částečně též klíčků.
Jaký křes je nejlepší a nejsprávnější?
Zobrazit odpověď
Křes paprskovitý, poněvadž stejnosměrným rozdělením i větrníků dopravuje melivo stejnoměrně na mlecí plochu a jest možné účelné zpracování.
Co se dociluje na mačkací stolici?
Zobrazit odpověď
Uvolňuje žlábek následkem prasknutí zrna a tím odstraňuje nečistotu ze žlábku.
Jak se vede zrno neb šrot do mlecí plochy?
Zobrazit odpověď
Tím, že jest přiváděno zrno neb šrot do středu kamene.
Jak uchráníme obilí před klíčením?
Zobrazit odpověď
Přehazováním a větráním nebo přemisťováním z jednoho sila nebo hrádě do druhé.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Vojenské mapování a jiné mapy

 I. vojenské mapování
Výchozí mapou pro I. vojenské - josefské mapování byla Müllerova mapa Čech, převedená do měřítka 1:28800. Mapování Čech proběhlo v letech 1764-1767 vojáky, kteří mapy kreslovali podle skutečné krajiny doslova od oka. Pro zjištěné nedostatky během rakousko-pruské války, byly některé oblasti již v letech 1780-1783 revidovány. Pro ty se bohužel starší mapy nedochovaly. Zachyceny jsou zde vodní plochy a toky a zvýrazněny bývají jak větrné mlýny (symbol věžového objektu se čtyřmi větrnými perutěmi), tak různé objekty s vodním pohonem (symbol vodního kola).

Mapy lze v originále nalézt v Rakouském státním archívu (Kriegsarchiv) ve Vídni, v černobílých kopiích také v NA v Praze, 1. oddělení a pohodlněji také na internetových stránkách http:// oldmapsgeolab.cz , kde jsou originální mapy v digitální podobě.


II. a III. vojenské mapování
Druhé vojenské mapování – Františkovo, je již přesnější, měřilo se podle triangulačních bodů, v Čechách v letech 1842-1852. Výchozími podklady byly tentokrát mapy stabilního katastru, měřítko zůstalo stejné. Třetího vojenského mapování, nazývaného někdy Františko-josefské, se Čechy dočkaly v letech 1777-1780. Je ještě přesnější, v měřítku 1:25000. V obou mapováních se pro objekty s vodním pohonem používá opět symbol vodního kola.
Originály získal po vzniku samostatného Československa Vojenský zeměpisný ústav v Praze. Dnes jsou originály (ve 234 kusech) deponovány v Mapové sbírce UK Praha a pohodlněji opět přístupné na stránkách http://oldmapsgeolab.cz.

 

Mapa Království Českého z roku 1851 - Čechy
Mapa Království českého byla vydána roku 1851. Zachycuje stav k roku 1850 a je opatřena německy psanými vysvětlivkami. Zakresleny jsou krom běžných věcí na mapě ještě pevnosti, ruiny hradů, kláštery, hájovny, hostince nebo poštovní stanice. Pro naše účely jsou důležité mlýny, rozdělené na větrné a vodní, svojí značku mají také pily, papírny aj. Ve vlastní mapě se mísí české a německé názvy.

Jediný exemplář je dnes známý pouze v soukromé sbírce Jana Doubka

Bližší informace o této mapě si můžete otevřít zde:  Mapa Království českého 1850,  Jedná se o příspěvek na konferenci Vesnické technické objekty ve Vysokém Mýtě v roce 2014.

Samotná mapa Mapa Království Českého  je ve velkém rozlišení přístupná zde: http://povetrnik.cz/default/map1851