Z čeho pozůstává sloupka obilního zrna?
Zobrazit odpověď
Z dřevitých vláken a semenné pokožky.
Které listiny se přikládají k žádosti o tovaryšskou zkoušku?
Zobrazit odpověď
Učební smlouva, potvrzení mlynáře (mistra) o učení, školní vysvědčení a vysvědčení z pokračovací školy.
Které přísady v obilí jsou pro mlynáře škodlivé?
Zobrazit odpověď
Písek, kaménky poškozují mlynáře na váze, vikev a koukol barví mouku do šeda, česnek zamazává válce a kámen.
Jaký je postup při vysokém a polovysokém mletí?
Zobrazit odpověď
Šrotování, třídění a čištění krupičných směsí, luštění a vymílání těchto na hrubou a hladkou mouku.
Jak se vede zrno neb šrot do mlecí plochy?
Zobrazit odpověď
Tím, že jest přiváděno zrno neb šrot do středu kamene.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Zaniklé typy

Větrné mlýny vyskytující se na území ČR můžeme rozdělit do několika základních kategorií:

existující - dochované:

- větrné mlýny německé (beraní, sloupové, kozličí, samec)
- větrné mlýny holandské (samice)
            - varianta s Halladayovou turbínou
- větrné mlýnky s turbínou

- speciální konstrukce (kombinace předchozích typů)

zaniklé:

- malé větrné mlýnky otáčivé (paltroky) a neotáčivé
- speciální konstrukce

U nás nejrozšířenějším typem byly dřevěné větrné mlýny německého typu, které se natáčí proti větru celé. Druhou nejpočetnější skupinou jsou větrné mlýny zděné holandského typu, kde se natáčí s perutěmi proti větru pouze střecha mlýna. Variantou těchto mlýnů jsou moderní mlýny s Halladayovou turbínou.  Třetím základním typem jsou malé větrné mlýnky s turbínou vyskytující se pouze na severovýchodě Moravy.

Nedochoval se žádný z dalších dvou typů tj. malý větrný mlýn otáčivý (paltrokový), který se otáčel na kolečkách nebo válečcích po kruhové drážce (obr.) a malý větrný mlýn neotáčivý, jenž se vyskytoval pouze v horských oblastech a využíval pouze jeden směr větru. (obr.)

Zdokumentováno je ještě několik výjimečných staveb, které nelze přesně zařadit do žádného z uvedených typů např: Světlá - osmiboký celodřevěný mlýn s otočnou střechou (obr.), Kujavy a Děrné – na spodní zděné půlce byla horní dřevěná část s otočnou střechou. Na výkresech ještě najdeme unikátní konstrukci s horizontálně umístěným větrným kolem (obr.). Mlýn měl pracovat před více než sto lety v Kostelci nad Černými Lesy. Zatím se nepodařilo doložit, že takový mlýn byl skutečně postaven.