Jaký mají míti povrch válce hladké a porculánové?
Zobrazit odpověď
Hladké válce mají míti povrch jemný, matový, porculánové drsný.
Co se používá ke šrotování pšenice?
Zobrazit odpověď
Šrotová stolice.
Proč běží válce od sebe a jak dochází k šrotování a mletí?
Zobrazit odpověď
Válce musí běžeti do sebe proto, aby křížením rýh docílilo se řezání a mletí obilí a jeho vtahování mezi válce.
Jak jsou větrníky dělány?
Zobrazit odpověď
Od středu kamene kruhově ve směru otáčení: jsou také i rovné.
Jak sem usí mlíti vlhké obilí?
Zobrazit odpověď
Více průchodů, moc neskládat, jinak jsou zamazány kameny, vysévače a svodné roury.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Vojenské mapování a jiné mapy

 I. vojenské mapování
Výchozí mapou pro I. vojenské - josefské mapování byla Müllerova mapa Čech, převedená do měřítka 1:28800. Mapování Čech proběhlo v letech 1764-1767 vojáky, kteří mapy kreslovali podle skutečné krajiny doslova od oka. Pro zjištěné nedostatky během rakousko-pruské války, byly některé oblasti již v letech 1780-1783 revidovány. Pro ty se bohužel starší mapy nedochovaly. Zachyceny jsou zde vodní plochy a toky a zvýrazněny bývají jak větrné mlýny (symbol věžového objektu se čtyřmi větrnými perutěmi), tak různé objekty s vodním pohonem (symbol vodního kola).

Mapy lze v originále nalézt v Rakouském státním archívu (Kriegsarchiv) ve Vídni, v černobílých kopiích také v NA v Praze, 1. oddělení a pohodlněji také na internetových stránkách http:// oldmapsgeolab.cz , kde jsou originální mapy v digitální podobě.


II. a III. vojenské mapování
Druhé vojenské mapování – Františkovo, je již přesnější, měřilo se podle triangulačních bodů, v Čechách v letech 1842-1852. Výchozími podklady byly tentokrát mapy stabilního katastru, měřítko zůstalo stejné. Třetího vojenského mapování, nazývaného někdy Františko-josefské, se Čechy dočkaly v letech 1777-1780. Je ještě přesnější, v měřítku 1:25000. V obou mapováních se pro objekty s vodním pohonem používá opět symbol vodního kola.
Originály získal po vzniku samostatného Československa Vojenský zeměpisný ústav v Praze. Dnes jsou originály (ve 234 kusech) deponovány v Mapové sbírce UK Praha a pohodlněji opět přístupné na stránkách http://oldmapsgeolab.cz.

 

Mapa Království Českého z roku 1850 - Čechy
Mapa Království českého byla vydána roku 1851. Zachycuje stav k roku 1850 a je opatřena německy psanými vysvětlivkami. Zakresleny jsou krom běžných věcí na mapě ještě pevnosti, ruiny hradů, kláštery, hájovny, hostince nebo poštovní stanice. Pro naše účely jsou důležité mlýny, rozdělené na větrné a vodní, svojí značku mají také pily, papírny aj. Ve vlastní mapě se mísí české a německé názvy.

Jediný exemplář je dnes známý pouze v soukromé sbírce Jana Doubka

Bližší informace o této mapě si můžete otevřít zde:  Mapa Království českého 1850,  Jedná se o příspěvek na konferenci Vesnické technické objekty ve Vysokém Mýtě v roce 2014.