Kolem pevné osy otáči se cylindr ze zinkové plechu, uvnitř s vytlačenými nebo frésovanými důlky. Na pevné ose jest umístěn sběrač kulovatin. Rotací obilí uvnitř dostanou se kulovatiny do důlků, těmi vyneseny padají do sběrače, kde je šnek dopravuje ven.
Kolik obrátek dělá válec žitné stolice při průměru 30 cm.
Zobrazit odpověď
290 - 30 = 260 obrátek za min.
Kde musí mlynář svého učně přihlásit?
Zobrazit odpověď
U mlynářského společenstva, u obce, u nemocenské a úrazové pojišťovny a v pokračovací škole.
Otupí se oba válce stejně?
Zobrazit odpověď
Ne. rychloběžný se otupí dříve.
Kolik rýh příchází na válci v úvahu?
Zobrazit odpověď
Při mletí na plocho 6,5 - 7,5 na 1 cm, při vysokém mletí 5 - 6 rýh na 1 cm, při obracení šrotu na tutéž stolici.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Na větrný mlýn, avšak v Bosyni upozornila zpráva J. Lajnera (128) s tím, že mlýn stavěl sekernický mistr Frömelt z Berholdsdorfu u Ochranova (129). Podle jiných zpráv stával tento dřevěný obilní větrný mlýn na katastrálním území Vysoká, a to na pozemkové parcele č. 221 (130). Pozemek ten dnes náleží JZD v Bosyni a je vzdálen asi 500m na SV od kostela sv. Václava ve Vysoké (131).
(128) V článku Nosálovský větrník (K. Sellner, Větráky našeho kraje), Boleslavan roč. 9/1934-1935, 211.
(129) Stavěl i větrné mlýny v Nosálově a v Romanově u Mšena; lze tedy soudit na dřevěný mlýn.
(130) GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení rady MNV v Bosyni z 15. 3. 1956. Na katastrálních mapách Bosyně ani Vysoké není větrný mlýn vyznačen (GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení OMS v Mělníce z 5.4. 1956, zn. 225/1956).
(131) SÚA, IS, Bolevsko, 49, Bossin, stav 1842; GÚ – ÚAGK, katastrální mapa i.č. 422, 1942 (Bosyně).
V místní části Bosyně obce Vysoká postavil větrný mlýn Fromelt z Bertholdsdorfu u Ochranova, který postavil více větrných mlýnů.
Mlýn je vyobrazen na
III. vojenské mapování - Františko-josefské (1876 - 78 - Morava a Slezsko, 1877 - 80, Čechy)