Kámen musí býti pórovitý, né mnoho otevřený, jistřivý a poddajný podle toho jaké melivo má zpracováváti.
Jak skladujeme obilí?
Zobrazit odpověď
V suchu, chladnu, v silu neb hrádi a též v pytlích v hranicích.
Z čeho pozůstává strojní zařízení pro hlavní čištění obilí?
Zobrazit odpověď
Z taráru, automatické váhy, magnetu, koukolníku, loupačky (špičáku), někdy i mačkací stolice a klíčového cylindru.
Z čeho pozůstává zařízení koukolníku?
Zobrazit odpověď
Kolem pevné osy otáči se cylindr ze zinkové plechu, uvnitř s vytlačenými nebo frésovanými důlky. Na pevné ose jest umístěn sběrač kulovatin. Rotací obilí uvnitř dostanou se kulovatiny do důlků, těmi vyneseny padají do sběrače, kde je šnek dopravuje ven.
Jak uchráníme obilí před klíčením?
Zobrazit odpověď
Přehazováním a větráním nebo přemisťováním z jednoho sila nebo hrádě do druhé.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Na větrný mlýn, avšak v Bosyni upozornila zpráva J. Lajnera (128) s tím, že mlýn stavěl sekernický mistr Frömelt z Berholdsdorfu u Ochranova (129). Podle jiných zpráv stával tento dřevěný obilní větrný mlýn na katastrálním území Vysoká, a to na pozemkové parcele č. 221 (130). Pozemek ten dnes náleží JZD v Bosyni a je vzdálen asi 500m na SV od kostela sv. Václava ve Vysoké (131).
(128) V článku Nosálovský větrník (K. Sellner, Větráky našeho kraje), Boleslavan roč. 9/1934-1935, 211.
(129) Stavěl i větrné mlýny v Nosálově a v Romanově u Mšena; lze tedy soudit na dřevěný mlýn.
(130) GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení rady MNV v Bosyni z 15. 3. 1956. Na katastrálních mapách Bosyně ani Vysoké není větrný mlýn vyznačen (GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení OMS v Mělníce z 5.4. 1956, zn. 225/1956).
(131) SÚA, IS, Bolevsko, 49, Bossin, stav 1842; GÚ – ÚAGK, katastrální mapa i.č. 422, 1942 (Bosyně).
V místní části Bosyně obce Vysoká postavil větrný mlýn Fromelt z Bertholdsdorfu u Ochranova, který postavil více větrných mlýnů.
Mlýn je vyobrazen na
III. vojenské mapování - Františko-josefské (1876 - 78 - Morava a Slezsko, 1877 - 80, Čechy)