Jaký je rozdíl mezi mletím na vysoko, polovysoko a na plocho?
Zobrazit odpověď
Při vysokém mletí se mele do krupic, polovysoké mletí je do krupic a mouky a ploché mletí je na mouku.
Jak seřídíme kámen?
Zobrazit odpověď
Pravítkem a barvou, přesvědčíme se, je-li rovný a kde víc opisuje barvu, oklepeme ta místa pemrlicí, až kámen srovnáme. Prsa musí býti vybrána, též remiše.
Kolik obrátek dělají mačkací válce?
Zobrazit odpověď
Průměr válce v cm a počet obrátek musí dáti vždy číslo 265.
Co se používá ke šrotování pšenice?
Zobrazit odpověď
Šrotová stolice.
Které špatné druhy obilí se často vyskytují?
Zobrazit odpověď
Vlhké, stuchlé, vzrostlé, spařené, nedozrálé, plesnivé a též od pilousů vyžrané.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Na větrný mlýn, avšak v Bosyni upozornila zpráva J. Lajnera (128) s tím, že mlýn stavěl sekernický mistr Frömelt z Berholdsdorfu u Ochranova (129). Podle jiných zpráv stával tento dřevěný obilní větrný mlýn na katastrálním území Vysoká, a to na pozemkové parcele č. 221 (130). Pozemek ten dnes náleží JZD v Bosyni a je vzdálen asi 500m na SV od kostela sv. Václava ve Vysoké (131).
(128) V článku Nosálovský větrník (K. Sellner, Větráky našeho kraje), Boleslavan roč. 9/1934-1935, 211.
(129) Stavěl i větrné mlýny v Nosálově a v Romanově u Mšena; lze tedy soudit na dřevěný mlýn.
(130) GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení rady MNV v Bosyni z 15. 3. 1956. Na katastrálních mapách Bosyně ani Vysoké není větrný mlýn vyznačen (GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení OMS v Mělníce z 5.4. 1956, zn. 225/1956).
(131) SÚA, IS, Bolevsko, 49, Bossin, stav 1842; GÚ – ÚAGK, katastrální mapa i.č. 422, 1942 (Bosyně).
V místní části Bosyně obce Vysoká postavil větrný mlýn Fromelt z Bertholdsdorfu u Ochranova, který postavil více větrných mlýnů.
Mlýn je vyobrazen na
III. vojenské mapování - Františko-josefské (1876 - 78 - Morava a Slezsko, 1877 - 80, Čechy)