Pravítkem a barvou, přesvědčíme se, je-li rovný a kde víc opisuje barvu, oklepeme ta místa pemrlicí, až kámen srovnáme. Prsa musí býti vybrána, též remiše.
Co to znamená, že melivo musí mít hmat?
Zobrazit odpověď
Hmat poznáme podle krupičnatosti a jemnosti.
Kolik obrátek dělá mačkací stolice o průměru 30 cm?
Zobrazit odpověď
265 - 30 =235 obrátek v min.
Které listiny se přikládají k žádosti o tovaryšskou zkoušku?
Zobrazit odpověď
Učební smlouva, potvrzení mlynáře (mistra) o učení, školní vysvědčení a vysvědčení z pokračovací školy.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Na větrný mlýn, avšak v Bosyni upozornila zpráva J. Lajnera (128) s tím, že mlýn stavěl sekernický mistr Frömelt z Berholdsdorfu u Ochranova (129). Podle jiných zpráv stával tento dřevěný obilní větrný mlýn na katastrálním území Vysoká, a to na pozemkové parcele č. 221 (130). Pozemek ten dnes náleží JZD v Bosyni a je vzdálen asi 500m na SV od kostela sv. Václava ve Vysoké (131).
(128) V článku Nosálovský větrník (K. Sellner, Větráky našeho kraje), Boleslavan roč. 9/1934-1935, 211.
(129) Stavěl i větrné mlýny v Nosálově a v Romanově u Mšena; lze tedy soudit na dřevěný mlýn.
(130) GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení rady MNV v Bosyni z 15. 3. 1956. Na katastrálních mapách Bosyně ani Vysoké není větrný mlýn vyznačen (GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení OMS v Mělníce z 5.4. 1956, zn. 225/1956).
(131) SÚA, IS, Bolevsko, 49, Bossin, stav 1842; GÚ – ÚAGK, katastrální mapa i.č. 422, 1942 (Bosyně).
V místní části Bosyně obce Vysoká postavil větrný mlýn Fromelt z Bertholdsdorfu u Ochranova, který postavil více větrných mlýnů.
Mlýn je vyobrazen na
III. vojenské mapování - Františko-josefské (1876 - 78 - Morava a Slezsko, 1877 - 80, Čechy)