Musí býti umyty kartáčem, horkou vodou s přidáním octa a střeny houbou. Totéž platí pro válce.
Kolik obrátek dělá křídlenec v průchodní loupačce na žito a pšenici?
Zobrazit odpověď
pří půměru 48 cm dělá 600 obrátek,
při průměru 65 cm dělá 450 obrátek
při průměru 73 cm dělá 400 obrátek za minutu.
Periodické mají podle průměru křídlence 400 - 550 ot./min.
Proč běží válce od sebe a jak dochází k šrotování a mletí?
Zobrazit odpověď
Válce musí běžeti do sebe proto, aby křížením rýh docílilo se řezání a mletí obilí a jeho vtahování mezi válce.
Kde musí mlynář svého učně přihlásit?
Zobrazit odpověď
U mlynářského společenstva, u obce, u nemocenské a úrazové pojišťovny a v pokračovací škole.
Jaké rozměry průměrů mají hladké a porculánové válce?
Zobrazit odpověď
Hladké a porculánové válce mají průměr 25 - 35 cm.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Asi 300 m východně od OÚ. Viditelné z jihovýchodní strany oplocení od hřiště mateřské školky pouze částečně (rotor) mezi vzrostlými stromy.
Nepřístupný
1907
Větrné čerpadlo KUNZ (24 lopatek) přivezl do Zbraslavi MUDr. František Koblížek, (1863 – 1937) lékař, majitel druhého rentgenu v Čechách, amatérský fyzik a nadšenec pro elektřinu, ze své rodné obce Telecí u Poličky. Zařízení údajně koupil od místního rolníka a instaloval je vedle rozestavěné vily Elektra kolem velikonoc roku 1907. Původní firemní označení KUNZ na kormidle bylo nahrazeno jménem vily ELEKTRA. Stožár byl proti původní velikosti zvýšen. Později bylo čerpadlo přemístěno roku 1934 asi o 75 metrů JZ směrem od vily s úmyslem čerpání vody pro závlahy zahrady. K tomu však vzhledem k dalším událostem (krize, r. 1936 MUDr. Koblížek zemřel, pak válka a jiné starosti…) již nedošlo, takže čerpadlo od té doby slouží jako dekorace.
Dochovaná nadzemní část větrného čerpadla (stožár, rotor, kormidlo, obslužná lávka) je v kompletním stavu, táhlo od excentru k pumpě dochováno částečně.
