Pravítkem a barvou, přesvědčíme se, je-li rovný a kde víc opisuje barvu, oklepeme ta místa pemrlicí, až kámen srovnáme. Prsa musí býti vybrána, též remiše.
Proč běží válce od sebe a jak dochází k šrotování a mletí?
Zobrazit odpověď
Válce musí běžeti do sebe proto, aby křížením rýh docílilo se řezání a mletí obilí a jeho vtahování mezi válce.
Co bývá při hlavním čištění?
Zobrazit odpověď
Automatická váha obilí a magnet, který odstraní železné částky z obilí.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Asi 300 m východně od OÚ. Viditelné z jihovýchodní strany oplocení od hřiště mateřské školky pouze částečně (rotor) mezi vzrostlými stromy.
Nepřístupný
1907
Stojí v soukromé oplocené zahradě, asi 300 m východně od OÚ, viditelné z jihovýchodní strany oplocení od hřiště mateřské školky pouze částečně (rotor) mezi vzrostlými stromy.
Dochovaná nadzemní část větrného čerpadla (stožár, rotor, kormidlo, obslužná lávka) jsou v kompletním stavu, táhlo od excentru k pumpě je dochováno částečně.
Větrné čerpadlo KUNZ (24 lopatek, průměr 3,7 m) přivezl ze své rodné obce Telecí u Poličky do Zbraslavic MUDr. František Koblížek (1863–1937), lékař, majitel druhého rentgenu v Čechách, amatérský fyzik a nadšenec pro elektřinu. Zařízení údajně koupil od místního rolníka a instaloval ho vedle rozestavěné vily Elektra kolem velikonoc roku 1907. Původní firemní označení KUNZ na kormidle nahradil jménem vily ELEKTRA. Stožár byl proti původní velikosti zvýšen. V roce 1934 čerpadlo přemístili asi o 75 metrů JZ směrem od vily s úmyslem čerpat vodu pro závlahy zahrady. K tomu však vzhledem k dalším událostem (krize, roku 1936 MUDr. Koblížek zemřel, pak válka a jiné starosti) již nedošlo, takže čerpadlo pak slouží jako dekorace
Dochovaná nadzemní část větrného čerpadla (stožár, rotor, kormidlo, obslužná lávka) je v kompletním stavu, táhlo od excentru k pumpě dochováno částečně.
