Pro šroty a hrubé krupice se používá dráten. síť, pro ostatní se používá pravého mlynářského hedvábí.
Co se stává, když se mele za horka?
Zobrazit odpověď
Kameny se musí skřesati, jelikož pozbyly ostrosti, a aby remiše byly v pořádku. příliš teplé mletí škodí.
Z čeho pozůstává strojní zařízení pro hlavní čištění obilí?
Zobrazit odpověď
Z taráru se síty a aspirací neb hrudkového vysévače s větrákem. V obojím případě zbavíme obilí prachu, drobných semínek, písku a výskoku.
Jak seřídíme kámen?
Zobrazit odpověď
Pravítkem a barvou, přesvědčíme se, je-li rovný a kde víc opisuje barvu, oklepeme ta místa pemrlicí, až kámen srovnáme. Prsa musí býti vybrána, též remiše.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Když byl větrný mlýn jeho majitelem Josefem Rusem obnoven, nebyl postaven na původním místě, ale na jih od něho na témž poli ve vzdálenosti asi 150 m, (890) tedy blíže k Libotovu. Roku 1898 byl však rozbořen, prý pro konkurenci vodních mlýnů (891). Nadmořská výška obou zmíněných lokalit je přibližně stejná, kolem 423 m n. m.; větrný mlýn na pozemkové parcele č. 455/2 byl položen o něco níže než předchozí (892).
(890) Že větrný mlýn nebyl postaven na tým samém místě, jako zbořený, vysvítá z katastrální mapy z roku 1907; srovnej GÚ-ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č. 4047, Libotov, 1907.
(891) Cit. sdělení rady MNV v Libotově.
(892) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Jaroměř, 5-0, 1954.
