Podle hektolitrové váhy a sice:
Pšenice váží 76 - 82 kg hekr.,
žito váží 65 - 72 kg hekt.
Kde musí mlynář svého učně přihlásit?
Zobrazit odpověď
U mlynářského společenstva, u obce, u nemocenské a úrazové pojišťovny a v pokračovací škole.
Jak si počínáme, když nám někdo prodává špatné obilí?
Zobrazit odpověď
Podobné obilí nekoupíme a přijímané dobře prohlížíme.
V jakém pořadí dáváme síta do dunsťáků a třidičů krupic?
Zobrazit odpověď
Do předu dáváme síta hustší a ku konci řidší.
Jaké přednosti mají rovinné vysévače?
Zobrazit odpověď
Spotřebují málo pohonné síly, dávají světlejší mouku. Tyto stroje mohou současně pracovati jako šrotový vysévač, třidiš krupic a jako vysévač mouky a dunstů.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Když byl větrný mlýn jeho majitelem Josefem Rusem obnoven, nebyl postaven na původním místě, ale na jih od něho na témž poli ve vzdálenosti asi 150 m, (890) tedy blíže k Libotovu. Roku 1898 byl však rozbořen, prý pro konkurenci vodních mlýnů (891). Nadmořská výška obou zmíněných lokalit je přibližně stejná, kolem 423 m n. m.; větrný mlýn na pozemkové parcele č. 455/2 byl položen o něco níže než předchozí (892).
(890) Že větrný mlýn nebyl postaven na tým samém místě, jako zbořený, vysvítá z katastrální mapy z roku 1907; srovnej GÚ-ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č. 4047, Libotov, 1907.
(891) Cit. sdělení rady MNV v Libotově.
(892) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Jaroměř, 5-0, 1954.
