Očístíme věnec za lubem a prsa, vyndáme příklopku, očistíme vše a přitáhneme klíny v kuželici, dáme nový lůj a konopí do otvorů. Přiklopku zase upevníme a dáme novou omítku.
Které přísady se často vyskytují v obilí?
Zobrazit odpověď
Písek, kaménky, česnek, koukol a vikev mimo jiné plevely.
Které vlastnosti má míti dobrá pšenice a žito zpracovávaná na mouku?
Zobrazit odpověď
Mouka má obsahovati dosti lepku, má míti schopnost dobrého pečení, přijmout hodně vody, dobře kynout.
Jaké mlýny máme? (co melou?)
Zobrazit odpověď
Na obilí, olej, hořčici, papriku, sádru, cement a solné mlýny.
Jaké musí být melivo, když vyjde z kamenů?
Zobrazit odpověď
Nanejvýš vlažné, volné a musí míti hmat.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Když byl větrný mlýn jeho majitelem Josefem Rusem obnoven, nebyl postaven na původním místě, ale na jih od něho na témž poli ve vzdálenosti asi 150 m, (890) tedy blíže k Libotovu. Roku 1898 byl však rozbořen, prý pro konkurenci vodních mlýnů (891). Nadmořská výška obou zmíněných lokalit je přibližně stejná, kolem 423 m n. m.; větrný mlýn na pozemkové parcele č. 455/2 byl položen o něco níže než předchozí (892).
(890) Že větrný mlýn nebyl postaven na tým samém místě, jako zbořený, vysvítá z katastrální mapy z roku 1907; srovnej GÚ-ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č. 4047, Libotov, 1907.
(891) Cit. sdělení rady MNV v Libotově.
(892) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Jaroměř, 5-0, 1954.