Které listiny se přikládají k žádosti o tovaryšskou zkoušku?
Zobrazit odpověď
Učební smlouva, potvrzení mlynáře (mistra) o učení, školní vysvědčení a vysvědčení z pokračovací školy.
Jak se dopravuje obilí vodorovně?
Zobrazit odpověď
Šneky a pásy popruhovými.
Jak leží větrníky přes sebe?
Zobrazit odpověď
Křížem přes sebe.
Jaké přednosti mají rovinné vysévače?
Zobrazit odpověď
Spotřebují málo pohonné síly, dávají světlejší mouku. Tyto stroje mohou současně pracovati jako šrotový vysévač, třidiš krupic a jako vysévač mouky a dunstů.
Proč běží válce od sebe a jak dochází k šrotování a mletí?
Zobrazit odpověď
Válce musí běžeti do sebe proto, aby křížením rýh docílilo se řezání a mletí obilí a jeho vtahování mezi válce.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Dřevěný větrný mlýn německého typu vystavěl chalupník Jan Šolc z čp. 41 asi kolem roku 1850 na svém pozemku (704) Na průhoně v Bačalkách, při cestě k Osenicím blízko místa kde stojí boží muka. Mlýn mlel obilí a také šrotoval. Kolem roku 1870 jej koupil Prokůpek z Osenic a přemístil na návrší (katastrální území Horní Rokytňany, LOKAL. 87) (705). Nadmořská výška lokality v Bačalkách je cca 370 m (706).
(704) GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení ZLA Mnichovo Hradiště z 13.1. 1954, čj. 166/54 a sdělení J. Javůrka z Rokytňan z 3.3. 1956 (s použitím matrik fary v Osenici). Srovnej sdělení J. Limra, kronikáře v Bačalkách, z 10.1. 1954 (GÚ-ČSAV, VM-Č).
(705) GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení rady MNV v Bačalkách (obecního kronikáře J. Limra) z 13.4. 1956 na základě svědectví Marie Limrové (narozené 1872) z Bačalek, čp. 15 a Jana Blažka (narozeného 1883) z Bačalek čp. 6. Srovnej zprávu J. Limra z 10.1. 1954 (GÚ-ČSAV, VM-Č).
(706) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Sobotka 4-8, 5-8, 1952.
