Semenná pokožka u žita je zelenošedá, u pšenice žlutozlatá. Žlábek a poloha klíčku jest u pšenice hlubší a pšenice má na špičce větší vousek.
V jakém pořadí dáváme mlýnské hedvábí do cylindrů?
Zobrazit odpověď
Do předu dáváme síta volnější a do zadu hustší.
Jak se nazývá střed mlýnského kamene kolem středu otáčení?
Zobrazit odpověď
Srdce nebo prsa.
Kolik obrátek udělá špičák o průměru 85 cm?
Zobrazit odpověď
290 - 80 = 205 obrátek v min.
Kolik obrátek dělá křídlenec v průchodní loupačce na žito a pšenici?
Zobrazit odpověď
pří půměru 48 cm dělá 600 obrátek,
při průměru 65 cm dělá 450 obrátek
při průměru 73 cm dělá 400 obrátek za minutu.
Periodické mají podle průměru křídlence 400 - 550 ot./min.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Dřevěný větrný mlýn německého typu vystavěl chalupník Jan Šolc z čp. 41 asi kolem roku 1850 na svém pozemku (704) Na průhoně v Bačalkách, při cestě k Osenicím blízko místa kde stojí boží muka. Mlýn mlel obilí a také šrotoval. Kolem roku 1870 jej koupil Prokůpek z Osenic a přemístil na návrší (katastrální území Horní Rokytňany, LOKAL. 87) (705). Nadmořská výška lokality v Bačalkách je cca 370 m (706).
(704) GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení ZLA Mnichovo Hradiště z 13.1. 1954, čj. 166/54 a sdělení J. Javůrka z Rokytňan z 3.3. 1956 (s použitím matrik fary v Osenici). Srovnej sdělení J. Limra, kronikáře v Bačalkách, z 10.1. 1954 (GÚ-ČSAV, VM-Č).
(705) GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení rady MNV v Bačalkách (obecního kronikáře J. Limra) z 13.4. 1956 na základě svědectví Marie Limrové (narozené 1872) z Bačalek, čp. 15 a Jana Blažka (narozeného 1883) z Bačalek čp. 6. Srovnej zprávu J. Limra z 10.1. 1954 (GÚ-ČSAV, VM-Č).
(706) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Sobotka 4-8, 5-8, 1952.
