Proč běží válce od sebe a jak dochází k šrotování a mletí?
Zobrazit odpověď
Válce musí běžeti do sebe proto, aby křížením rýh docílilo se řezání a mletí obilí a jeho vtahování mezi válce.
Jaké přednosti mají rovinné vysévače?
Zobrazit odpověď
Spotřebují málo pohonné síly, dávají světlejší mouku. Tyto stroje mohou současně pracovati jako šrotový vysévač, třidiš krupic a jako vysévač mouky a dunstů.
Kolik obrátek dělá mačkací stolice o průměru 30 cm?
Zobrazit odpověď
265 - 30 =235 obrátek v min.
Kolik obrátek dělá křídlenec v průchodní loupačce na žito a pšenici?
Zobrazit odpověď
pří půměru 48 cm dělá 600 obrátek,
při průměru 65 cm dělá 450 obrátek
při průměru 73 cm dělá 400 obrátek za minutu.
Periodické mají podle průměru křídlence 400 - 550 ot./min.
Jaký je rozdíl mezi pšenicí a žitem?
Zobrazit odpověď
Semenná pokožka u žita je zelenošedá, u pšenice žlutozlatá. Žlábek a poloha klíčku jest u pšenice hlubší a pšenice má na špičce větší vousek.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Dřevěný větrný mlýn tu stál na pozemkové parcele č. 1134 v katastrálním území Horní Police.
Místo je vzdáleno asi 1350m na SV od kostela v Horní Polici. Pozemek patřil k čp. 2 v osadě Dvorsko (Hofberg) a náležel roku 1843 Antonínu Zenkerovi (356). Měl zajímavou polohu tím, že byl od západní a částečně i od severní strany kryt lesem (357). Roku 1911 není větrný mlýn již v katastrální mapě vyznačen (358). Lokalita je v nadmořské výšce kolem 365m (359). Paměť o větrném mlýně se do naší doby neudržela (360).
(356) SÚA, IS, Litoměřicko, 403, Ober Politz, stav roku 1843, list II.
(357) Lesní parcely (č. 1027 a 1029) náležely rovněž Antonínu Zenkerovi. Jaká tu byla souvislost s činností větrného mlýna nebylo možno zatím zjistit. (GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení MNV Žandov u České Lípy z 27.3. 1956).
(358) GÚ – ÚAGK, SK, OM, katastrální mapa i.č. 2123, stav roku 1911, list 2 (Horní Police).
(359) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Děčín, 3-6, 1951.
(360) GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení MNV v Žandově z 6.8. 1970, čj. 460.
