Při průměru 50 cm 15 obrátek za minutu. - Jinak obvodová rychlost mesmí přesahovat 40 cm za vteřinu.
Co se používá k mletí na plocho?
Zobrazit odpověď
Žitná stolice.
Kolik šrotů se musí opakovat při plochém mletí a kolik při vysokém nebo polovisokém?
Zobrazit odpověď
Při plochém mletí se dělá 8-9 šrotů, při vyskokém a polovysokém 4-7 šrotů, dříve i více.
Jak musí státi železí a kypřice?
Zobrazit odpověď
Přesně do závaží uprostřed a kypřice musí přijiti přesně doprostřed.
Na jaké jakosti je rozděleno mlynářské hedvábí?
Zobrazit odpověď
Na tři jakosti. Prima a jednokřížkové se používá na menší a střední cylindry, dvou a tříkřížkové na rovinné vysévače, odstředivé cylindry a též hranolové cylindry velkých průměrů. Kruičné se používá na vysévače reformy a savky.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Dřevěný větrný mlýn tu stál na pozemkové parcele č. 1134 v katastrálním území Horní Police.
Místo je vzdáleno asi 1350m na SV od kostela v Horní Polici. Pozemek patřil k čp. 2 v osadě Dvorsko (Hofberg) a náležel roku 1843 Antonínu Zenkerovi (356). Měl zajímavou polohu tím, že byl od západní a částečně i od severní strany kryt lesem (357). Roku 1911 není větrný mlýn již v katastrální mapě vyznačen (358). Lokalita je v nadmořské výšce kolem 365m (359). Paměť o větrném mlýně se do naší doby neudržela (360).
(356) SÚA, IS, Litoměřicko, 403, Ober Politz, stav roku 1843, list II.
(357) Lesní parcely (č. 1027 a 1029) náležely rovněž Antonínu Zenkerovi. Jaká tu byla souvislost s činností větrného mlýna nebylo možno zatím zjistit. (GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení MNV Žandov u České Lípy z 27.3. 1956).
(358) GÚ – ÚAGK, SK, OM, katastrální mapa i.č. 2123, stav roku 1911, list 2 (Horní Police).
(359) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Děčín, 3-6, 1951.
(360) GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení MNV v Žandově z 6.8. 1970, čj. 460.
