Které číslo mylnářského hedvábí se používá při moukách?
Zobrazit odpověď
Čísla 9, 10, 11, 12, 13.
Kolik obrátek udělá špičák o průměru 85 cm?
Zobrazit odpověď
290 - 80 = 205 obrátek v min.
Co dělá mlynář po uplynutí doby učení?
Zobrazit odpověď
Nechá složiti svého vyučence zkoušku tovaryšskou a to teoretickou, případně zkoušku praktickou, v jiném mlýně, po čtyři týdny tvající.
Kdy začně být učňovská smlouva závazná?
Zobrazit odpověď
Po uplynutí zkušební doby.
Na jaké jakosti je rozděleno mlynářské hedvábí?
Zobrazit odpověď
Na tři jakosti. Prima a jednokřížkové se používá na menší a střední cylindry, dvou a tříkřížkové na rovinné vysévače, odstředivé cylindry a též hranolové cylindry velkých průměrů. Kruičné se používá na vysévače reformy a savky.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Dřevěný větrný mlýn tu stál na pozemkové parcele č. 1134 v katastrálním území Horní Police.
Místo je vzdáleno asi 1350m na SV od kostela v Horní Polici. Pozemek patřil k čp. 2 v osadě Dvorsko (Hofberg) a náležel roku 1843 Antonínu Zenkerovi (356). Měl zajímavou polohu tím, že byl od západní a částečně i od severní strany kryt lesem (357). Roku 1911 není větrný mlýn již v katastrální mapě vyznačen (358). Lokalita je v nadmořské výšce kolem 365m (359). Paměť o větrném mlýně se do naší doby neudržela (360).
(356) SÚA, IS, Litoměřicko, 403, Ober Politz, stav roku 1843, list II.
(357) Lesní parcely (č. 1027 a 1029) náležely rovněž Antonínu Zenkerovi. Jaká tu byla souvislost s činností větrného mlýna nebylo možno zatím zjistit. (GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení MNV Žandov u České Lípy z 27.3. 1956).
(358) GÚ – ÚAGK, SK, OM, katastrální mapa i.č. 2123, stav roku 1911, list 2 (Horní Police).
(359) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Děčín, 3-6, 1951.
(360) GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení MNV v Žandově z 6.8. 1970, čj. 460.
