Kolik obrátek dělá křídlenec v průchodní loupačce na žito a pšenici?
Zobrazit odpověď
pří půměru 48 cm dělá 600 obrátek,
při průměru 65 cm dělá 450 obrátek
při průměru 73 cm dělá 400 obrátek za minutu.
Periodické mají podle průměru křídlence 400 - 550 ot./min.
Z čeho pozůstává strojní zařízení pro hlavní čištění obilí?
Zobrazit odpověď
Z taráru, automatické váhy, magnetu, koukolníku, loupačky (špičáku), někdy i mačkací stolice a klíčového cylindru.
Jaké stroje používáme k vysévání?
Zobrazit odpověď
Rovinné vysévače nebo hranolové vysévače a také odstředivé cylindry. (Dříve i moučnice s moučným rukávem).
Které mletí (vysoké, polovysoké, ploché) je nejjednodušší?
Zobrazit odpověď
Ploché, protože při něm odpodá třídění a čištění krupic.
Proč běží válce od sebe a jak dochází k šrotování a mletí?
Zobrazit odpověď
Válce musí běžeti do sebe proto, aby křížením rýh docílilo se řezání a mletí obilí a jeho vtahování mezi válce.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný: Polohu druhého větrného mlýna nebylo možno zatím blíže určit. Je tu však třeba upozornit v této souvislosti na vrch Větra, správně Větrák, (kóta 453), asi 1600m na VSV od Struhařova (56). Soudím, že tento název souvisí s lokalitou někdejšího věrného mlýna ve Struhařově.
Zápisy v matrikách far v Okrouhlicích z let 1772 až 1778 jsou dokladem, že větrné mlynářství ve Struhařově se po řadu let udržovalo v rodině Švimberských (57). Jeden větrný mlýn ve Struhařově můžeme předpokládat i v roku 1814 a pak v roku 1842, i když pramen nedovoluje naprostou přesnost v lokalizaci (58).
(56) Topografická sekce 1:25 000, 4053/4, s.d.; táž sekce VZU, Praha, 1945. Srov. GÚ – ÚAGK, Názvoslovná komise kartografická, elaborát Hlavní pomístní názvy v zemích českých, kraj Pražský, 116, Větrák, katastrální území Dlouhá Pole (rkp).
(57) Sdělení J. Bady z 19.12. 1966 a z 13.1. 1967 (GÚ – ČSAV, VM – Č). Zápisy se vztahují na čp. 18, 21 a 28 ve Struhařově.
(58) SÚA, ČG, Publikace, 1841 – 18555, fascikl 37/1/48, č. 73237.
