Kolik obrátek dělá mačkací stolice o průměru 30 cm?
Zobrazit odpověď
265 - 30 =235 obrátek v min.
Kolik obrátek musí míti šrotový kámen?
Zobrazit odpověď
Průměr v cm musí dáti s počtem obrátek v součtu vždy číslo 270.
Co dělá mlynář po uplynutí doby učení?
Zobrazit odpověď
Nechá složiti svého vyučence zkoušku tovaryšskou a to teoretickou, případně zkoušku praktickou, v jiném mlýně, po čtyři týdny tvající.
Kolik obrátek dělá křídlenec v průchodní loupačce na žito a pšenici?
Zobrazit odpověď
pří půměru 48 cm dělá 600 obrátek,
při průměru 65 cm dělá 450 obrátek
při průměru 73 cm dělá 400 obrátek za minutu.
Periodické mají podle průměru křídlence 400 - 550 ot./min.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný: Polohu druhého větrného mlýna nebylo možno zatím blíže určit. Je tu však třeba upozornit v této souvislosti na vrch Větra, správně Větrák, (kóta 453), asi 1600m na VSV od Struhařova (56). Soudím, že tento název souvisí s lokalitou někdejšího věrného mlýna ve Struhařově.
Zápisy v matrikách far v Okrouhlicích z let 1772 až 1778 jsou dokladem, že větrné mlynářství ve Struhařově se po řadu let udržovalo v rodině Švimberských (57). Jeden větrný mlýn ve Struhařově můžeme předpokládat i v roku 1814 a pak v roku 1842, i když pramen nedovoluje naprostou přesnost v lokalizaci (58).
(56) Topografická sekce 1:25 000, 4053/4, s.d.; táž sekce VZU, Praha, 1945. Srov. GÚ – ÚAGK, Názvoslovná komise kartografická, elaborát Hlavní pomístní názvy v zemích českých, kraj Pražský, 116, Větrák, katastrální území Dlouhá Pole (rkp).
(57) Sdělení J. Bady z 19.12. 1966 a z 13.1. 1967 (GÚ – ČSAV, VM – Č). Zápisy se vztahují na čp. 18, 21 a 28 ve Struhařově.
(58) SÚA, ČG, Publikace, 1841 – 18555, fascikl 37/1/48, č. 73237.
