Pro ploché mletí mají míti válce průměr 30 cm, pro vysoké mletí pak 22 cm. Užívá se však i jiných přibližných rozměrů.
Jaký je postup při vysokém a polovysokém mletí?
Zobrazit odpověď
Šrotování, třídění a čištění krupičných směsí, luštění a vymílání těchto na hrubou a hladkou mouku.
Co se stává, když se mele za horka?
Zobrazit odpověď
Kameny se musí skřesati, jelikož pozbyly ostrosti, a aby remiše byly v pořádku. příliš teplé mletí škodí.
Z čeho pozůstává zařízení koukolníku?
Zobrazit odpověď
Kolem pevné osy otáči se cylindr ze zinkové plechu, uvnitř s vytlačenými nebo frésovanými důlky. Na pevné ose jest umístěn sběrač kulovatin. Rotací obilí uvnitř dostanou se kulovatiny do důlků, těmi vyneseny padají do sběrače, kde je šnek dopravuje ven.
Jak uchráníme obilí před klíčením?
Zobrazit odpověď
Přehazováním a větráním nebo přemisťováním z jednoho sila nebo hrádě do druhé.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Mlýnek s turbínou / Objekt s kompletní technologií
Muzeum ukrajinskej kultury - skanzen
Muzeum s průvodcem
asi 1953
(přivezen z: z obce Pstrina (okr. Svidník))
asi 1973
(odvezen do: skanzenu v roce 1983)
Větrný mlýnek stál těsně z hranic s Polskem (cca 6 km) v obci Pstrina. Byl postaven asi v roce 1953 a po dvaceti letech skončil provoz a za dalších 10 let převezen do skanzenu. Větrná turbína má 12 dřevěných lopatek a je upevněná na konci kardanové tyče z nákladního automobilu. Na spodní části kardanu se řemenice pro řemen na přenos pohybu na mlecí složení - klasický žernov. Na ostravsku jsme dřevěné lopatky nikde nenašli, v podkarpatské oblasti Polska jsou ale běžné.
Stavitel mlýnku Vasil Žumar mohl inspiraci získat na ostravsku, kde v 50. letech 20. stol. pracoval jako brigádník na údržbě a sám byl technicky zručný. Mlýnek má rozměry 2,6 * 3,6 m a výšku 3 m.
