Rovinné vysévače nebo hranolové vysévače a také odstředivé cylindry. (Dříve i moučnice s moučným rukávem).
Jak seřídíme kámen?
Zobrazit odpověď
Pravítkem a barvou, přesvědčíme se, je-li rovný a kde víc opisuje barvu, oklepeme ta místa pemrlicí, až kámen srovnáme. Prsa musí býti vybrána, též remiše.
Kdo má učňovskou smlouvu podepsat?
Zobrazit odpověď
Mlynář, otec nebo poručník učně a učeň.
Proč běží válce od sebe a jak dochází k šrotování a mletí?
Zobrazit odpověď
Válce musí běžeti do sebe proto, aby křížením rýh docílilo se řezání a mletí obilí a jeho vtahování mezi válce.
Co napomáhá rozemílání a dopravě meliva?
Zobrazit odpověď
Rotace kamenů.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Mlýnek s turbínou / Objekt s kompletní technologií
Muzeum ukrajinskej kultury - skanzen
Muzeum s průvodcem
asi 1953
(přivezen z: z obce Pstrina (okr. Svidník))
asi 1973
(odvezen do: skanzenu v roce 1983)
Větrný mlýnek stál těsně z hranic s Polskem (cca 6 km) v obci Pstrina. Byl postaven asi v roce 1953 a po dvaceti letech skončil provoz a za dalších 10 let převezen do skanzenu. Větrná turbína má 12 dřevěných lopatek a je upevněná na konci kardanové tyče z nákladního automobilu. Na spodní části kardanu se řemenice pro řemen na přenos pohybu na mlecí složení - klasický žernov. Na ostravsku jsme dřevěné lopatky nikde nenašli, v podkarpatské oblasti Polska jsou ale běžné.
Stavitel mlýnku Vasil Žumar mohl inspiraci získat na ostravsku, kde v 50. letech 20. stol. pracoval jako brigádník na údržbě a sám byl technicky zručný. Mlýnek má rozměry 2,6 * 3,6 m a výšku 3 m.
