Z čeho pozůstává výtah?
Zobrazit odpověď
Z hlavy náběhu, popruhu, plechových naběráků a dřevěných rour.
Co poskytuje mlynář svému učni?
Zobrazit odpověď
Byt, celé zaopatření a nějaký peněžitý příspěvek.
Proč běží válce od sebe a jak dochází k šrotování a mletí?
Zobrazit odpověď
Válce musí běžeti do sebe proto, aby křížením rýh docílilo se řezání a mletí obilí a jeho vtahování mezi válce.
Jaký křes je nejlepší a nejsprávnější?
Zobrazit odpověď
Křes paprskovitý, poněvadž stejnosměrným rozdělením i větrníků dopravuje melivo stejnoměrně na mlecí plochu a jest možné účelné zpracování.
Které mletí (vysoké, polovysoké, ploché) je nejjednodušší?
Zobrazit odpověď
Ploché, protože při něm odpodá třídění a čištění krupic.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Materiály ke stažení

Souhrn větrných mlýnů, které nejsou v literatuře Pokorný - Burian uvedeny. zde
   
Souhrn doložených větrných mlýnů v literatuře: BURIAN, V.: Větrné mlýny na Moravě a ve Slezsku, Olomouc 1965, POKORNÝ, O.: Soupis a kategorizace větrných mlýnů v Čechách, GÚ ČSAV Brno 1973 zde

 

Hodnotné materiály o vodních i větrných lze najít v sbornících konferencí konaných pravidelně ve Vysokém Mýtě pod vedením Dr. Radima Urbánka.  Tyto sborníky si můžete zdarma stáhnout na adrese: http://vodnimlyny.cz/poznavame-mlyny/ke-stazeni

 

 

Větrné mlýnky s turbínou, TM v Brně, 2011, Doubek J.: Urbánek R.: Mlýnek K.

zde

Časová osa vývoje větrných mlýnů

zde