Proč běží válce od sebe a jak dochází k šrotování a mletí?
Zobrazit odpověď
Válce musí běžeti do sebe proto, aby křížením rýh docílilo se řezání a mletí obilí a jeho vtahování mezi válce.
Co to znamená, že melivo musí mít hmat?
Zobrazit odpověď
Hmat poznáme podle krupičnatosti a jemnosti.
Jaký průměr mají míti válce?
Zobrazit odpověď
Pro ploché mletí mají míti válce průměr 30 cm, pro vysoké mletí pak 22 cm. Užívá se však i jiných přibližných rozměrů.
Co poskytuje mlynář svému učni?
Zobrazit odpověď
Byt, celé zaopatření a nějaký peněžitý příspěvek.
Z čeho pozůstává výtah?
Zobrazit odpověď
Z hlavy náběhu, popruhu, plechových naběráků a dřevěných rour.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Materiály ke stažení

Dvacet let Sekce větrné mlýny v rámci Kruhu přátel Technického muzea v Brně (2005-2025) Jan Doubek, Břetislav Koč zde
Souhrn větrných mlýnů, které nejsou v literatuře Pokorný - Burian uvedeny. zde
   
Souhrn doložených větrných mlýnů v literatuře: BURIAN, V.: Větrné mlýny na Moravě a ve Slezsku, Olomouc 1965, POKORNÝ, O.: Soupis a kategorizace větrných mlýnů v Čechách, GÚ ČSAV Brno 1973 zde

 

Hodnotné materiály o vodních i větrných lze najít v sbornících konferencí konaných pravidelně ve Vysokém Mýtě pod vedením Dr. Radima Urbánka.  Tyto sborníky si můžete zdarma stáhnout na adrese: http://vodnimlyny.cz/poznavame-mlyny/ke-stazeni

 

 

Větrné mlýnky s turbínou, TM v Brně, 2011, Doubek J.: Urbánek R.: Mlýnek K.

zde

Časová osa vývoje větrných mlýnů

zde