|
Napodobeniny větrných mlýnů
V krajině se ale v posledních desetiletích objevily objekty, zmiňované a prezentované jako větrné mlýny. Ty se však mlynářským kritériím vymykají konstrukcí, účelem, občas i samotnou podobou a polohou. Musíme jako autoři publikace o (skutečně historických) větrných mlýnech být v těchto případech objektivně kritičtí.
Většinou jde o „novostavby“, stvořené (uznáváme, že s nadšením) jako napodobeniny větrných mlýnů, někdy i s pokusem o vnitřní vybavení, leč s řadou konstrukčních i technologických omylů, nepřesností nebo přímo nelogičností, vymykajících se principům stavby a konstrukce větrných mlýnů. To by ani nebylo problémem, kdyby se tyto stavby nevydávaly před veřejností za větrné mlýny a tím veřejnost mátly. Stačilo by přiznat, že jde o turistické poutače či zájmové zábavné stavbičky větrnými mlýny pouze inspirované. Často jsou umístěny v lokalitě, kde ani v okolí větrné mlýny nestávaly nebo na místě, kde by je sotva kdy opravdový mlynář postavil či nechal postavit, a kde by nemohly nikdy fungovat.
Červený Újezd u Prahy
Stavba větrného mlýna v Červeném Újezdu (PZ), tvoří součást skanzenu u hradu postaveného v roce 2011. Může jít o pokus o repliku větrného mlýna horského typu s použitím velkého násypného koše z jiného mlýna. Mlecí složení je poskládáno bez funkčních propojení umožňujících alespoň ukázku provozu a doplněno něčím, co má připomínat moučnici. Chybí mimo jiné i pásová brzda na palečním kole. Stavba o skutečné technologii větrného mlýna dává částečnou představu pouze vnějším vzhledem a uspořádáním v prvním patře.
Rozhledna podobná mlýnu, Bukovany
Další stavbou, který se vydává, za něco, co není, je rozhledna s atrapou větrného kola v Bukovanech (HO). Majitel si prý vzal příklad z holandských mlýnů, kterým se ale výsledek podobá jen velmi vzdáleně. Pokud by objekt zůstal rozhlednou, bylo by vše v pořádku. Osazením atrapy perutí poháněných elektromotorem a hlavně nazváním objektu „větrný mlýn“ se vše pokazilo. Majitel vytvořil rekreační areál v rozmanitými možnostmi vyžití, o to více nás mrzí, že v tomto směru návštěvníky mate.
Stavba v zooparku Chomutov
Rádoby replika skutečného větrného mlýna vznikla také v Podkrušnohorském zooparku Chomutov jako součást skanzenu. Vzor ke stavbě mlýna stojí na německé straně v Reichstädtu. Osmimetrová kuželová stavba zakončená 4 m vysokou kuželovou střechou, která se otáčí na kolečkách po kolejnici usazené na obvodovém zdivu. Mechanismus natáčení střechy je pomocí tzv. šráků, trámové konstrukce sahající správně na zadní straně mlýna od otočné střechy až k zemi. Bohužel si projektanti této stavby nevzali jako vzor některý z větrných mlýnů v Čechách, ale volili napodobeninu mlýna v německé obci na druhé straně Krušných hor. Ani tato stavba neukazuje skutečnou podobu funkčních větrných mlýnů ve střední Evropě. U funkčních mlýnů větrné kolo sahalo až po zem, aby se jednotlivé perutě v horní úvrati dostávaly co nejvýše, do nejsilnějšího vzdušného proudění a tím zajišťovaly co největší výkon. Pokud se v Holandsku vyskytují perutě nesahající až po zem, je to možné vzhledem k výšce těchto mlýnů a odlišnému proudění vzduchu. A pokud mají kratší perutě k jejich obsluze terasu, tato je vždy okolo celého mlýna. Uspořádání provedené v Chomutově, by prakticky znamenalo, že při každé změně síly větru a následně potřebné úpravy výplně perutí, by musel mlynař otáčet střechou s perutěmi tam a zpět, aby je dostal do prostoru krátké obslužné terásky. V tomto případě je to promarněná příležitost předvést návštěvníkům objekt jako repliku skutečného mlýna ve funkčním provedení.
Stavbička u Černilova
Barevná válcová stavbička u Černilova (HK), si na repliku větrného mlýna nehraje. Už z dálky je zřejmé, že si majitel věžovitou barvami hýřící stavbu, osazenou pouze symbolem perutí, postavil spíše jako hračku majitele průmyslových mlýnů a to bez ambice vydávat to za kopii skutečného mlýna. Jen na dokreslení: k objektu vede cesta lemovaná kamennými lucerničkami inspirovaná snad okolím buddhistických svatyní nebo japonskými zahradami a bujná dekorativnost kolem oken mlýna připomíná Hundertwasserovy hříčky v Rakousku. Objekt má sloužit jako galerie a místo setkávání.
Stavba připomínající větrný mlýn v Bučičkách
Nezvykle štíhlá stavba dřevěné obdélníkové boudy opatřené perutěmi v Bučičkách (NB), má perutě jako větrný mlýn, který ovšem nikdy nestával v údolí na hrázi rybníka uprostřed vzrostlé zeleně. Jde zřejmě jen o poutač postavený bez ohledu na smysl a funkci větrného mlýna.
Stavba v Krchlebech
Za stylovou „obálku“ pro přece jen smysluplné využití vnitřního prostoru je možné považovat novostavbu větrného mlýna na okraji obce Krchleby (NB) severně od Nymburka dokončenou v roce 2015. Jeho vnější podoba včetně vzájemných poměrů a proporcí stavby, ale i konstrukce křídel a otočné střechy odpovídají realitě menšího mlýna holandského typu. Majitelé se netají s tím, že mlýn si ve svém důchodovém věku postavili na své zahradě pro vlastní radost a s velkou obětavostí. Jen pro hrubou stavbu museli dovézt k domu a pak přes zahradu kolečkem navozit asi 40 tisíc cihel z demolic starých domků v okolí. Některé cihly měly dokonce označení několika zaniklých cihelen v okolí a tak se staly prvními exponáty sbírky artefaktů, vybavení domácností i zemědělských hospodářství drobným nářadím a nábytkem, kterých je dnes budova plná.
Poutač u vinných sklípků ve Vrbic
Mezi vinicemi ve Vrbici (BV) stojí nad vinnými sklípky dřevěná kůlna s podobou zmenšeného větrného mlýna německého typu, včetně nefunkčních perutí. Zavádějící je uvádění tohoto objektu v turistických prospektech s popisem „větrný mlýn“. Slouží pouze jako poutač nad oblastí vinných sklípků.
Besídka s větrnou turbínou v Lípě
Na pasekách nad obcí Lípa u Zlína (ZL) si majitel usedlosti postavil svoji originální variantu objektu pro technologii větrného mlýnku s turbínou, kterou si přivezl z Těrlicka. Proti tomuto jeho rozhodnutí nelze nic namítat, pokud to nebude vydávat za ukázku práce našich předků a za skutečný větrný mlýnek. S ním toho má společného jen hodně málo. Zvenku jsou na tomto „mlýnku“ umístěny dva zvony, takže jde spíš o zvoničku. Technologie větrného mlýnku leží volně uvnitř.
Stavba v Dobříši
Ing. arch Pavel Vandas se před deseti lety rozhodl obnovit umění svých pradědů a postavit si u Dobříše kopii typického holandského větrného mlýna. Jeho předek Jakob Van Das („stavitel mlýnů“) byl po třicetileté válce povolán do Čech na stavbu těchto mlýnů. Větrný mlýn Sv. Jáchyma postupně roste a až doroste, bude zajímavým kouskem Holandska v naší krajině.
Mlýnek v Hubojedech
Manželé Lhotákovi si postavili v roce 2018 na zahradě v obci Hubojedy (JC) 4 metry vysoký model větrného mlýna německého typu, jakých bylo dříve v okolí několik. Jsou to hračkáři a loutkáři a mlýn je vlastně jejich největší mechanická hračka.
Závěrem je třeba říci, že uvedené stavby vypadají hodně komerčně a velmi podstatným způsobem deformuji pohled veřejnosti na větrné mlýny v českých zemích. Samotné použití termínu větrný mlýn je hodně zavádějící, protože jde o objekty vytvořené k úplně jinému účelu a jako mlýn ani fungovat nemohou. Svoji příbuznost k větrnému mlýnu zakládají pouze na využití větrného kola – perutí a někdy podobnosti tvaru stavby. Návštěvník si ale odnáší špatnou představu o tom, jak vypadá opravdový větrný mlýn, a nenajde tu ani odkaz na některý nejbližší autentický objekt.
|
|
