Kolik obrátek dělá rychloběžný válec při plochém mletí?
Zobrazit odpověď
Průměr v cm a počet obrátek musí dát v součtu vždy číslo 290.
Na co jsou na kamenech větrníky?
Zobrazit odpověď
Za účelem chlazení, přívodu vzduchu s melivem do kamene a doprava meliva k obvodu.
Jaké přednosti mají rovinné vysévače?
Zobrazit odpověď
Spotřebují málo pohonné síly, dávají světlejší mouku. Tyto stroje mohou současně pracovati jako šrotový vysévač, třidiš krupic a jako vysévač mouky a dunstů.
Kolik obrátek musí míti šrotový kámen?
Zobrazit odpověď
Průměr v cm musí dáti s počtem obrátek v součtu vždy číslo 270.
Z čeho pozůstává strojní zařízení pro hlavní čištění obilí?
Zobrazit odpověď
Z taráru, automatické váhy, magnetu, koukolníku, loupačky (špičáku), někdy i mačkací stolice a klíčového cylindru.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Čerpadla


 VÍTR ČERPÁ VODU

Využívání větrné energie nemuselo mít jen podobu větrných mlýnů a v současnosti pak větrných elektráren. Už v Nizozemsku většina "mlýnů" nesloužila ke mletí obilí, ale - k čerpání vody. Právě větrné "mlýny", známé z pohlednic a turistických prospektů o této zemi, pomáhaly odvodňovat území, ležící za hrázemi a pod úrovní mořské hladiny a staly se tak spojenci Holanďanů v tisíciletém souboji s mořem o pevnou zemi. K čerpání vody v těchto mlýnech převážně sloužily tzv. Archimedovy šrouby. Technicky jde o jde o šikmo uložený šnekový mechanismus v korytě, případně o trubku namotanou kolem šikmo uložené hřídele. Přepravovaná kapalina je v kapsách tvořených závity držena gravitací a čerpání je prováděno otáčením šneku nebo hřídele. Od časů Archimédových (200 let př. n. l.) se dodnes používají např. v Egyptě. V některých případech také pracují na větrný pohon. Jako technická památka se takové čerpadlo dochovalo v Dánsku, kde sloužilo k odvodňování mokřin na pastvinách.

Používání vícelopatkových větrem poháněných kol (turbín) se datuje od 80. let 19. století. Byla používána nejen vícelopatková větrná kola, ale i rotory typu Halladayova turbina. O tom, že větrem hnaná čerpadla nebyla a dodnes nejsou jen slepou vývojovou uličkou při hledání práce pro vítr, svědčí i jejich rozšíření a používání po celém světě. Známá jsou například z klasických filmů o divokém západu, kde čerpala vodu do vodojemů na slavné Pacifické dráze, v některých přímořských zemích čerpají slanou vodu do bazénů, kde se z ní odpařováním získává sůl, jinde slouží k tradičnímu zásobování usedlostí a farem vodou i k závlahám nebo napájení dobytka na pastvinách.

Také u nás má čerpání vody pomocí větrné energie svou tradici. Větrná čerpadla sice neměla podobu tradičních mlýnů, jejich historie začala koncem 19. století. Roku 1893 byla v Hranicích na Moravě založena továrna, která začala pod vedením vynikajícího strojníka Antonína Kunze s výrobou malých zemědělských strojů. Brzy se však hlavním výrobním programem firmy stávají větrná čerpadla, postupem času v ucelené výkonové řadě stále dokonalejších typů, s lepší regulací a většími výkony. Větrné motory z Kunzovy továrny pracovaly spolehlivě, bez velkých nároků na údržbu a po dlouhá léta na řadě míst nejen na Moravě, ale i v Čechách a v cizině. Tato větrem hnaná čerpadla sloužila na statcích, v zahradnictvích, ale i v průmyslových závodech nebo pro napájení zásobníků pitné vody u obecních vodovodů.

Zajímavý a i dnes inspirující může být reklamní text firmy Kunz, vypočítávající výhody větrných čerpadel: "Ještě v dnešní době přečasto vídáme namáhavé donášení vody do kopce ve vědrech aneb nákladné a neméně obtížné dovážení vody potahem (spojené s trmácením dobytka, ničením postrojů, vozů a hrozících za zimní doby na náledí úrazem téhož) v sudech neb lejtách do strmých, špatnými cestami opatřených namnoze míst, ačkoliv toho není dnes zapotřebí, abychom jediného haléře za dovážení neb režiji s vydržováním nějakého nákladného parního stroje neb podobného motoru vydávali..."

O možnostech a efektu větrného čerpadla jsem našel další citát v historických materiálech již zmíněné firmy Kunz, v nichž jsou často citovány některé ze stovek doporučení čili "děkovných dopisů" uživatelů větrných čerpadel, například: "...vodovod pomocí větrného motoru ct. Vaší firmou v roce 1899 postavený, znamenitě se osvědčil a k mé plné spokojenosti pracuje, tak že mohu světoznámý závod Váš každému doporučiti, neboť kapitál v investici uložený již dávno lichvářský úrok přinesl a režii moji každým rokem alespoň o 2000 korun zmenšil. Miroslav Souček, majitel dvora, p. Liblín u Plzně."
Těmito slovy lákal před více než 120 lety zákazníky inzerát "První moravské továrny na vodovody, plynovody a čerpadla Ant. Kunz, c. k. dvorní dodavatel, Hranice, Morava", nabízející větrná čerpadla v ucelené výkonové řadě, od nejmenšího modelu "Ajax" až po obří "Samson". Větrná čerpadla se však stala Antonínu Kunzovi osudná. Jeho největší stroje typu Samson již překročily hranice konstrukčních možností a na lokalitě u Benešova došlo k jeho zřícení. Antonín Kunz se pokusil o sebevraždu a v nemocnici v Benešově následně zemřel. .
Větrná čerpadla jsou svým principem velmi jednoduchá zařízení. Rotor s lopatkami a kormidlem, které zajišťuje jeho natáčení proti směru vanoucího větru, je poháněn větrem a prostřednictvím excentru na své ose dává pohyb táhlu spojenému s pístem čerpadla. Natáčení rotoru proti větru je řešeno buď zmíněným směrovým kormidlem, nebo u větších typů menším pomocným větrným „servo“ rotorem, s osou kolmou na osu hlavního rotoru. Pokud se tento malý rotor díky větru točil, přenášel svou rotaci na mechanismus natáčení hlavního rotoru do okamžiku, kdy sám byl vůči větru v „nulové“ (pasivní) pozici, zato hlavní rotor mohl kolmo přicházejícího větru využívat naplno. (Tento mechanismus samočinného natáčení proti větru je známý s vyobrazení velkých větrných mlýnů převážně z Nizozemska, kde větrný „servomotor“ otáčel celou střechou mlýna, včetně hlavního rotoru, do pozice „proti větru“.)
V Česku byly od přelomu 19. a 20. století postaveny desítky Kunzových čerpadel. Dochovalo se však méně než deset podobných zařízení jako technické památky. Většina jich je na Moravě – nejzachovalejší jsou v Radíkově u Hranic, ve Vedrovicích a ve Višňovém na Znojemsku, na okraji Jihlavy, částečně se dochovaly konstrukce větrných čerpadel u Šebkovic a mezi Velkými Pavlovicemi a Bořeticemi. U Napajedel na Zlínsku stojí větrné čerpadlo přenesené z Hranic na Moravě. Větrné kolo na původní příhradové konstrukci se dochovalo v cihelně nedaleko Českého Brodu. Torzo čerpadla, pouhá příhradová konstrukce věže, na níž bývalo větrné kolo, stojí například u bývalého statku u Krasíkova nedaleko České Třebové.
V Čechách je v současnosti funkční větrné čerpadlo dominantou obce Chlum u Třebíče. Obec má toto zařízení dokonce ve svém znaku. Příběh této technické památky je zobrazen na tabulce u čerpadla. Původní větrné kolo však bylo roku 2010 nahrazeno větrným kolem „Floriš“. Podrobnosti o větrných čerpadlech v Česku jsou uvedeny na kartách jednotlivých instalací.

V Česku jsou historicky dokumentovány desítky instalací větrných čerpadel. Tyto objekty nebyly ve většině případů zaznamenány v mapách, informace však dávají dobové fotografie a často i pohlednice lokalit s nepřehlédnutelným objektem větrného kola. I v současnosti je však možné dosud nezaznamenané větrné čerpadlo v terénu „objevit“, naposled například stožár větrného čerpadla u hospodářské usedlosti u Krasíkova nedaleko České Třebové. Několik let sloužilo na okraji Moravan nedaleko Pardubic přenesené větrné kolo původního čerpadla na nové dřevěné konstrukci k čerpání vody pro bazén a k závlahám zahrady. Jiné již dokumentované stožáry však podléhají korozi a postupně mizí (např. dva stožáry v obci Rychnov na Moravě).

Větrná čerpadla „nedají spát“ amatérským konstruktérům, spíš kutilům. Důkazem jejich potřeby a využití jsou fotografie několika amatérských konstrukcí.


Zdroje informací:
https://mic.hranet.cz/cs/historie-a-pamatky/vyznamne-osobnosti/kunz-antonin.html
https://mic.hranet.cz/cs/historie-a-pamatky/stavebni-pamatky/kunzova-vila.html
Publikace Větrné motory na Moravě, Jiří Jaroš, vyd. EkoCentrum Brno, 1993
    

Katalog firmy Kunz                                                                                                                        Hospodářská výstava

                            

Větrný pohon Archimedova šroubu

      

   Funkční větrné čerpadlo Radíkov                                        Větrné čerpadlo Moravany

    

Kunzova vila                                                                     Čerpadlo Floriš na cisterně            a v Milovicích

      

Amatérská čerpadla