Proč běží válce od sebe a jak dochází k šrotování a mletí?
Zobrazit odpověď
Válce musí běžeti do sebe proto, aby křížením rýh docílilo se řezání a mletí obilí a jeho vtahování mezi válce.
Které mletí (vysoké, polovysoké, ploché) je nejjednodušší?
Zobrazit odpověď
Ploché, protože při něm odpodá třídění a čištění krupic.
Co se dociluje tím, že větrníky leží křížem přes sebe?
Zobrazit odpověď
Produkty určené k mletí dostávají se na mlecí plochu, jsou rozemílány a současně dopravovány na vnější obvod kamene.
Jak se dopravuje obilí vodorovně?
Zobrazit odpověď
Šneky a pásy popruhovými.
Kolik rýh příchází na válci v úvahu?
Zobrazit odpověď
Při mletí na plocho 6,5 - 7,5 na 1 cm, při vysokém mletí 5 - 6 rýh na 1 cm, při obracení šrotu na tutéž stolici.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Prameny k poznávání větrných mlýnů

Texty v kapitole "Prameny k poznávání mlýnů" napsala Mgr. Hana Klimešová pro knihu Dílo mlynářů a sekerníků v Čechách II. a tento text laskavě poskytla a povolila úpravy pro potřebu větrných mlýnů. Na text se vztahují veškerá autorská práva a nesmí být kopírován ke komerčním účelům.

Další informace o možných pramenech najdete na stránkách www.vodnimlyny.cz v kapitole poznáváme vodní mlýny.