Spotřebují málo pohonné síly, dávají světlejší mouku. Tyto stroje mohou současně pracovati jako šrotový vysévač, třidiš krupic a jako vysévač mouky a dunstů.
Které přísady v obilí jsou pro mlynáře škodlivé?
Zobrazit odpověď
Písek, kaménky poškozují mlynáře na váze, vikev a koukol barví mouku do šeda, česnek zamazává válce a kámen.
Mají mačkací válce stejnou rychlost?
Zobrazit odpověď
Ano, a nejvýše rozdílem jednoho zubu v kole.
V jakém pořadí dáváme síta do dunsťáků a třidičů krupic?
Zobrazit odpověď
Do předu dáváme síta hustší a ku konci řidší.
Jak se pozná kvalita obilí?
Zobrazit odpověď
Podle hektolitrové váhy a sice:
Pšenice váží 76 - 82 kg hekr.,
žito váží 65 - 72 kg hekt.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Mlýn Paseky - u Proseče (východočeský kraj).
Nevím nakolik je to pro vás zajímavé ale při čtení Novohradské Kroniky jsem narazil na zmínky o Větrném mlýně s pilou v místě dnešní obce Paseky (východočeský kraj). Šlo o Panskou pilu, protože součástí panství byly velké lesy právě v okolí Pasek. Pila zanikla při velké vichřici, kdy byla vyvrácena.
Bohužel přesný letopočet zde uveden není, jistě by se to dalo vyčíst ze seznamu mlýnu například z katastrů (tereziánský a další). Osobně bych si tipnul, že půjde o 18 století.
autor TŽ.
