Čím vzniká rozemílání zrna neb šrotu na mlýnském kamenu?
Zobrazit odpověď
Otáčením jednoho kamene na druhém a roztíráním meliva v mlecí ploše.
V jakém pořadí dáváme mlýnské hedvábí do cylindrů?
Zobrazit odpověď
Do předu dáváme síta volnější a do zadu hustší.
Jak musí být zařízeny vysévače, které slouží jak pro žito, tak i pro pšenici?
Zobrazit odpověď
Tak, aby se daly rámy vyměniti. Jinak bývají rámy pevné, což v mnohém případě nevyhovuje.
Na jaké jakosti je rozděleno mlynářské hedvábí?
Zobrazit odpověď
Na tři jakosti. Prima a jednokřížkové se používá na menší a střední cylindry, dvou a tříkřížkové na rovinné vysévače, odstředivé cylindry a též hranolové cylindry velkých průměrů. Kruičné se používá na vysévače reformy a savky.
Jaký průměr mají míti válce?
Zobrazit odpověď
Pro ploché mletí mají míti válce průměr 30 cm, pro vysoké mletí pak 22 cm. Užívá se však i jiných přibližných rozměrů.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Stával tu větrný mlýn, zvaný Mlejnek (754). Zachoval se zbytek zdí (755), lokalizovaných na pozemkové parcele č.499/3, katastrální území Bukvice. Na místě dosud je patrný také sklep. Úhelníků ze zdiva použilo bývalé JZD Bukvice v letech 1957-1959 na stavbu kravína (756). Nelze říci zcela bezpečně, o jaký typ větrného mlýna se jednalo.
(754) Chytilův místopis republiky Československé, Praha s.d., 902, při obci Střevač, okresní soud Jičín.
(755) Podle zprávy rady MNV ve Střevači leží zmíněné zbořeniště v katastru obce Bukvice (GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení kronikáře J. Žofky, z 13.3. 1956).
(756) GÚ-ČSAV, VM-Č, sdělení rady MNV Veliš (F. Kybal) ze 4.8. 1970, čj. Zem. 130-70-9.