V jakém pořadí dáváme síta do dunsťáků a třidičů krupic?
Zobrazit odpověď
Do předu dáváme síta hustší a ku konci řidší.
Jaký je postup při vysokém a polovysokém mletí?
Zobrazit odpověď
Šrotování, třídění a čištění krupičných směsí, luštění a vymílání těchto na hrubou a hladkou mouku.
Jaká síla jest zapotřebí u loupaček?
Zobrazit odpověď
3 - 9,9 HP, podle délky a průměru křídlence v loupačce.
Proč běží válce od sebe a jak dochází k šrotování a mletí?
Zobrazit odpověď
Válce musí běžeti do sebe proto, aby křížením rýh docílilo se řezání a mletí obilí a jeho vtahování mezi válce.
Z čeho pozůstává zařízení koukolníku?
Zobrazit odpověď
Kolem pevné osy otáči se cylindr ze zinkové plechu, uvnitř s vytlačenými nebo frésovanými důlky. Na pevné ose jest umístěn sběrač kulovatin. Rotací obilí uvnitř dostanou se kulovatiny do důlků, těmi vyneseny padají do sběrače, kde je šnek dopravuje ven.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Na potoce pod Petrovicemi (ve vzdálenosti asi 450m na SV od Petrovic) postavil roku 1789 František Berounský nový mlýn volský a větrný (256). Tento mlýn byl zničen povodní roku 1872 (257). Malomlýnský rybník nad mlýnem byl vysušen a změněn na chmelnici (258). Potok podržel název Malomlýnský a místo samo Malý Mlýnec (259). Lokalita je položena asi 360m nad mořem (260).
(256) Větrný mlýn se připomíná k roku 1814 (SÚA, ČG, Publ. 1841 – 1855, fascikl 37/1/48, č. 73237).
(257) V. Kočka, Dějiny Rakovnicka, Rakovník 1936, 505; za upozornění děkujeme ZLA Křivoklát (GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení ze 17.12. 1853, čj. 154/53). Pramen: Registra purkrechtní č. 1158 a 1164.
(258) GÚ – ÚAGK, SK, OM, katastrální mapa i.č. 5733, 1845 (stav 1841), list II (Petrovice); tamtéž i katastrální mapa z roku 1893, list 2 (Petrovice).
(259) Na někdejší větrný mlýn se nezachovala v místě paměť (GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení rady MNV Petrovice z 2.3. 1956, čj. 61/1956).
(260) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Rakovník 9-8, 1951.
