Hladké válce mají míti povrch jemný, matový, porculánové drsný.
Jaký průměr mají míti válce?
Zobrazit odpověď
Pro ploché mletí mají míti válce průměr 30 cm, pro vysoké mletí pak 22 cm. Užívá se však i jiných přibližných rozměrů.
Co následuje po hlavním čištění?
Zobrazit odpověď
Koukolník, loupačka (nebo špičák).
Které přísady se často vyskytují v obilí?
Zobrazit odpověď
Písek, kaménky, česnek, koukol a vikev mimo jiné plevely.
Na jaké jakosti je rozděleno mlynářské hedvábí?
Zobrazit odpověď
Na tři jakosti. Prima a jednokřížkové se používá na menší a střední cylindry, dvou a tříkřížkové na rovinné vysévače, odstředivé cylindry a též hranolové cylindry velkých průměrů. Kruičné se používá na vysévače reformy a savky.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Na potoce pod Petrovicemi (ve vzdálenosti asi 450m na SV od Petrovic) postavil roku 1789 František Berounský nový mlýn volský a větrný (256). Tento mlýn byl zničen povodní roku 1872 (257). Malomlýnský rybník nad mlýnem byl vysušen a změněn na chmelnici (258). Potok podržel název Malomlýnský a místo samo Malý Mlýnec (259). Lokalita je položena asi 360m nad mořem (260).
(256) Větrný mlýn se připomíná k roku 1814 (SÚA, ČG, Publ. 1841 – 1855, fascikl 37/1/48, č. 73237).
(257) V. Kočka, Dějiny Rakovnicka, Rakovník 1936, 505; za upozornění děkujeme ZLA Křivoklát (GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení ze 17.12. 1853, čj. 154/53). Pramen: Registra purkrechtní č. 1158 a 1164.
(258) GÚ – ÚAGK, SK, OM, katastrální mapa i.č. 5733, 1845 (stav 1841), list II (Petrovice); tamtéž i katastrální mapa z roku 1893, list 2 (Petrovice).
(259) Na někdejší větrný mlýn se nezachovala v místě paměť (GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení rady MNV Petrovice z 2.3. 1956, čj. 61/1956).
(260) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Rakovník 9-8, 1951.
