Které listiny se přikládají k žádosti o tovaryšskou zkoušku?
Zobrazit odpověď
Učební smlouva, potvrzení mlynáře (mistra) o učení, školní vysvědčení a vysvědčení z pokračovací školy.
Co děláme po naostření kamenů?
Zobrazit odpověď
Kámen vylehčíme, seřídíme za běhu, pak přisložíme a přesvědčíme se, jestli běží bezvadně.
Kde se rýhují válce?
Zobrazit odpověď
V továrně, kde mají rýhovačku.
Z čeho pozůstává strojní zařízení pro hlavní čištění obilí?
Zobrazit odpověď
Z taráru, automatické váhy, magnetu, koukolníku, loupačky (špičáku), někdy i mačkací stolice a klíčového cylindru.
Z čeho pozůstává zařízení koukolníku?
Zobrazit odpověď
Kolem pevné osy otáči se cylindr ze zinkové plechu, uvnitř s vytlačenými nebo frésovanými důlky. Na pevné ose jest umístěn sběrač kulovatin. Rotací obilí uvnitř dostanou se kulovatiny do důlků, těmi vyneseny padají do sběrače, kde je šnek dopravuje ven.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Na potoce pod Petrovicemi (ve vzdálenosti asi 450m na SV od Petrovic) postavil roku 1789 František Berounský nový mlýn volský a větrný (256). Tento mlýn byl zničen povodní roku 1872 (257). Malomlýnský rybník nad mlýnem byl vysušen a změněn na chmelnici (258). Potok podržel název Malomlýnský a místo samo Malý Mlýnec (259). Lokalita je položena asi 360m nad mořem (260).
(256) Větrný mlýn se připomíná k roku 1814 (SÚA, ČG, Publ. 1841 – 1855, fascikl 37/1/48, č. 73237).
(257) V. Kočka, Dějiny Rakovnicka, Rakovník 1936, 505; za upozornění děkujeme ZLA Křivoklát (GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení ze 17.12. 1853, čj. 154/53). Pramen: Registra purkrechtní č. 1158 a 1164.
(258) GÚ – ÚAGK, SK, OM, katastrální mapa i.č. 5733, 1845 (stav 1841), list II (Petrovice); tamtéž i katastrální mapa z roku 1893, list 2 (Petrovice).
(259) Na někdejší větrný mlýn se nezachovala v místě paměť (GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení rady MNV Petrovice z 2.3. 1956, čj. 61/1956).
(260) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Rakovník 9-8, 1951.
