Šrotování, třídění a čištění krupičných směsí, luštění a vymílání těchto na hrubou a hladkou mouku.
Které přísady se často vyskytují v obilí?
Zobrazit odpověď
Písek, kaménky, česnek, koukol a vikev mimo jiné plevely.
Jak seřídíme kámen?
Zobrazit odpověď
Pravítkem a barvou, přesvědčíme se, je-li rovný a kde víc opisuje barvu, oklepeme ta místa pemrlicí, až kámen srovnáme. Prsa musí býti vybrána, též remiše.
Z jakého materiálu jsou válce?
Zobrazit odpověď
Z tvrdé, chlazení litiny a jsou rýhovány.
Jaké hlavní způsoby mletí v mlynářství známe?
Zobrazit odpověď
Vysoké, polovysoké a ploché mletí.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
Na potoce pod Petrovicemi (ve vzdálenosti asi 450m na SV od Petrovic) postavil roku 1789 František Berounský nový mlýn volský a větrný (256). Tento mlýn byl zničen povodní roku 1872 (257). Malomlýnský rybník nad mlýnem byl vysušen a změněn na chmelnici (258). Potok podržel název Malomlýnský a místo samo Malý Mlýnec (259). Lokalita je položena asi 360m nad mořem (260).
(256) Větrný mlýn se připomíná k roku 1814 (SÚA, ČG, Publ. 1841 – 1855, fascikl 37/1/48, č. 73237).
(257) V. Kočka, Dějiny Rakovnicka, Rakovník 1936, 505; za upozornění děkujeme ZLA Křivoklát (GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení ze 17.12. 1853, čj. 154/53). Pramen: Registra purkrechtní č. 1158 a 1164.
(258) GÚ – ÚAGK, SK, OM, katastrální mapa i.č. 5733, 1845 (stav 1841), list II (Petrovice); tamtéž i katastrální mapa z roku 1893, list 2 (Petrovice).
(259) Na někdejší větrný mlýn se nezachovala v místě paměť (GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení rady MNV Petrovice z 2.3. 1956, čj. 61/1956).
(260) Státní mapa 1:5000 – odvozená, list Rakovník 9-8, 1951.
