Proč běží válce od sebe a jak dochází k šrotování a mletí?
Zobrazit odpověď
Válce musí běžeti do sebe proto, aby křížením rýh docílilo se řezání a mletí obilí a jeho vtahování mezi válce.
Jaká síla jest zapotřebí u loupaček?
Zobrazit odpověď
3 - 9,9 HP, podle délky a průměru křídlence v loupačce.
Kdo má učňovskou smlouvu podepsat?
Zobrazit odpověď
Mlynář, otec nebo poručník učně a učeň.
Jaké přednosti mají rovinné vysévače?
Zobrazit odpověď
Spotřebují málo pohonné síly, dávají světlejší mouku. Tyto stroje mohou současně pracovati jako šrotový vysévač, třidiš krupic a jako vysévač mouky a dunstů.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný: Zděný větrný mlýn je doložen v Žebráku na pozemkové parcele č. 891 na místě, ležícím necelých 200m na J od kostela sv. Vavřince v Žebráku, a to k roku 1840 (69). Je nepochybně totožný s větrným mlýnem, který je uveden v seznamu mlýnů z roku 1842 na panství Žebrák v Berounském kraji. Tehdy se jeho roční výroba odhadovala na 150 měřic obilí při 1 pracující osobě(70). Mlýn je naznačen i na mapě Kummersbergově (71).
(69) GÚ – ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č. 9376.
(70) SÚA, ČG, Publ., 1841 – 1855, fascikl 37/1/48, č. 73237.
(71) K. Ritter v. Kummersberg. Königreich Boehmen, 1844.