Proč běží válce od sebe a jak dochází k šrotování a mletí?
Zobrazit odpověď
Válce musí běžeti do sebe proto, aby křížením rýh docílilo se řezání a mletí obilí a jeho vtahování mezi válce.
Jakého materiálu se používá pro vysévače?
Zobrazit odpověď
Pro šroty a hrubé krupice se používá dráten. síť, pro ostatní se používá pravého mlynářského hedvábí.
Jaké mají obrátky v minutě hladké a porculánové válce?
Zobrazit odpověď
Průměr v cm a počet obrátek musí v součtu vždy dáti číslo 225.
Kolik obrátek udělá špičák o průměru 85 cm?
Zobrazit odpověď
290 - 80 = 205 obrátek v min.
Jak seřídíme kámen?
Zobrazit odpověď
Pravítkem a barvou, přesvědčíme se, je-li rovný a kde víc opisuje barvu, oklepeme ta místa pemrlicí, až kámen srovnáme. Prsa musí býti vybrána, též remiše.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný: Zděný větrný mlýn je doložen v Žebráku na pozemkové parcele č. 891 na místě, ležícím necelých 200m na J od kostela sv. Vavřince v Žebráku, a to k roku 1840 (69). Je nepochybně totožný s větrným mlýnem, který je uveden v seznamu mlýnů z roku 1842 na panství Žebrák v Berounském kraji. Tehdy se jeho roční výroba odhadovala na 150 měřic obilí při 1 pracující osobě(70). Mlýn je naznačen i na mapě Kummersbergově (71).
(69) GÚ – ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č. 9376.
(70) SÚA, ČG, Publ., 1841 – 1855, fascikl 37/1/48, č. 73237.
(71) K. Ritter v. Kummersberg. Königreich Boehmen, 1844.
