Kolem pevné osy otáči se cylindr ze zinkové plechu, uvnitř s vytlačenými nebo frésovanými důlky. Na pevné ose jest umístěn sběrač kulovatin. Rotací obilí uvnitř dostanou se kulovatiny do důlků, těmi vyneseny padají do sběrače, kde je šnek dopravuje ven.
Jak jsou větrníky dělány?
Zobrazit odpověď
Od středu kamene kruhově ve směru otáčení: jsou také i rovné.
Jak docílíme dobré mouky ku pečení?
Zobrazit odpověď
Smícháním několika druhů dohromady.
Které přísady se často vyskytují v obilí?
Zobrazit odpověď
Písek, kaménky, česnek, koukol a vikev mimo jiné plevely.
Proč běží válce od sebe a jak dochází k šrotování a mletí?
Zobrazit odpověď
Válce musí běžeti do sebe proto, aby křížením rýh docílilo se řezání a mletí obilí a jeho vtahování mezi válce.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný: Zděný větrný mlýn je doložen v Žebráku na pozemkové parcele č. 891 na místě, ležícím necelých 200m na J od kostela sv. Vavřince v Žebráku, a to k roku 1840 (69). Je nepochybně totožný s větrným mlýnem, který je uveden v seznamu mlýnů z roku 1842 na panství Žebrák v Berounském kraji. Tehdy se jeho roční výroba odhadovala na 150 měřic obilí při 1 pracující osobě(70). Mlýn je naznačen i na mapě Kummersbergově (71).
(69) GÚ – ÚAGK, SK, katastrální mapa i.č. 9376.
(70) SÚA, ČG, Publ., 1841 – 1855, fascikl 37/1/48, č. 73237.
(71) K. Ritter v. Kummersberg. Königreich Boehmen, 1844.