Hrubší pískovcové kameny mají obrácenou ostrost křesu, která těžce propouští obilí a ošpicuje je.
Kolik druhů mlýnských kamenů známe?
Zobrazit odpověď
Francouzský, umělý a pískovcový.
Kolik obrátek dělá koukolník?
Zobrazit odpověď
Při průměru 50 cm 15 obrátek za minutu. - Jinak obvodová rychlost mesmí přesahovat 40 cm za vteřinu.
Kolik obrátek má šrotový kámen při průměru 95 cm?
Zobrazit odpověď
270 - 95 = 175 obrátek v min.
Jaké přednosti mají rovinné vysévače?
Zobrazit odpověď
Spotřebují málo pohonné síly, dávají světlejší mouku. Tyto stroje mohou současně pracovati jako šrotový vysévač, třidiš krupic a jako vysévač mouky a dunstů.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
DEJVICE, (LOKAL. 128), obvod Praha 6. Zatím je tu možnost jen odkázat jen na zmínky v literatuře, (38) že větrný mlýn stával blízko větrného mlýna břevnovského u vinice Kotlářky a pracoval ještě roku 1863 (39). Pro starší dobu připomeňme prospekt Prahy z roku 1562 (tzv. dřevoryt Vratislavský), na němž spatřujeme zřetelně dřevěný větrný mlýn v blízkosti kostela sv. Matěje. Tento mlýn vidíme pak i na pozdějších pohledech Prahy, které se přidržely předlohy z roku 1562 (40). Přesvědčivější a věrohodnější je značka větrného mlýna na Kumersbergově (41) mapě Čech a to těsně při východním okraji Dejvic. Totožnost této lokality s větrným mlýnem, patrným na zmíněných starých památkách až ze 16. století, tím ovšem prokázána ještě není.
Výškový bod východně od dvora Kotlářka je 238,3m nad mořem (42). Kotlářka cca 235m (43).
(38) E. Stoklas, 257, který přejal tuto zprávu patrně od J. Karase (Historický vývoj mlynářství ,Praha 1919, 59), ale ten neuvedl pramen, z něhož čerpal. O větrném mlýně u Kotlářky zmiňuje se i Vilikovský, Dějiny zemědělského průmyslu v Československu, Praha 1936, 450.
(39) Ovšem toto určení není zcela jednoznačné. O větrném mlýně u dejvické Kotlářky není zmínky v obsáhlých dějinách F. Vacka (Dějiny Bubenče, Dejvic, Šárky a okolí, Sborník příspěvků k dějinám královského hlavního města Prahy, II a IV, Praha 1911 a 1923). Značku větrného mlýna nenalezli jsme na přístupných katastrálních mapách Dejvic ani Motola (kde je rovněž Kotlářka) a přilehlých katastrálních obcí.
(40) A. Novotný, Grafické pohledy Prahy 1493 – 1850, Zmizelá Praha VI, Praha 1945, 15 následující a příloha II – Za upozornění na Hufnaglův pohled děkuji ing. V. Dovolilovi z bývalé Oblastní správy geodézie a kartografie v Praze – Dejvicích a za některá vysvětlení doc. dr. Fr. Roubíkovi a dr. V. Hlavsovi.
(41) K. Ritter v. Kummersberg, Königreich Böhmen, 1884.
(42) Orientační výškopisná mapa Velké Prahy.
(43) Srov. Státní mapu 1:5000 – odvozenou, 1951.
