Očístíme věnec za lubem a prsa, vyndáme příklopku, očistíme vše a přitáhneme klíny v kuželici, dáme nový lůj a konopí do otvorů. Přiklopku zase upevníme a dáme novou omítku.
Kolik dělá obrátek francouzský kámen při plochém mletí?
Zobrazit odpověď
Průměr v cm a počet obrátek musí v součtu dáti číslo 220.
Na jak dlouhou dobu se uzavírá učňovská smlouva?
Zobrazit odpověď
Na dobu 3 roky, podle usnesení společenstva.
Kolik dělá francouzský kámen obrátek při průměru 110 cm?
Zobrazit odpověď
220 - 110 = 110 obrátek v min.
Jakou mají větrníky (remiše) formu a jsou stejně hluboké?
Zobrazit odpověď
Mají formu zubu pily v příčném řezu a na spodku se dělají trochu mělčí.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Pokorný:
DEJVICE, (LOKAL. 128), obvod Praha 6. Zatím je tu možnost jen odkázat jen na zmínky v literatuře, (38) že větrný mlýn stával blízko větrného mlýna břevnovského u vinice Kotlářky a pracoval ještě roku 1863 (39). Pro starší dobu připomeňme prospekt Prahy z roku 1562 (tzv. dřevoryt Vratislavský), na němž spatřujeme zřetelně dřevěný větrný mlýn v blízkosti kostela sv. Matěje. Tento mlýn vidíme pak i na pozdějších pohledech Prahy, které se přidržely předlohy z roku 1562 (40). Přesvědčivější a věrohodnější je značka větrného mlýna na Kumersbergově (41) mapě Čech a to těsně při východním okraji Dejvic. Totožnost této lokality s větrným mlýnem, patrným na zmíněných starých památkách až ze 16. století, tím ovšem prokázána ještě není.
Výškový bod východně od dvora Kotlářka je 238,3m nad mořem (42). Kotlářka cca 235m (43).
(38) E. Stoklas, 257, který přejal tuto zprávu patrně od J. Karase (Historický vývoj mlynářství ,Praha 1919, 59), ale ten neuvedl pramen, z něhož čerpal. O větrném mlýně u Kotlářky zmiňuje se i Vilikovský, Dějiny zemědělského průmyslu v Československu, Praha 1936, 450.
(39) Ovšem toto určení není zcela jednoznačné. O větrném mlýně u dejvické Kotlářky není zmínky v obsáhlých dějinách F. Vacka (Dějiny Bubenče, Dejvic, Šárky a okolí, Sborník příspěvků k dějinám královského hlavního města Prahy, II a IV, Praha 1911 a 1923). Značku větrného mlýna nenalezli jsme na přístupných katastrálních mapách Dejvic ani Motola (kde je rovněž Kotlářka) a přilehlých katastrálních obcí.
(40) A. Novotný, Grafické pohledy Prahy 1493 – 1850, Zmizelá Praha VI, Praha 1945, 15 následující a příloha II – Za upozornění na Hufnaglův pohled děkuji ing. V. Dovolilovi z bývalé Oblastní správy geodézie a kartografie v Praze – Dejvicích a za některá vysvětlení doc. dr. Fr. Roubíkovi a dr. V. Hlavsovi.
(41) K. Ritter v. Kummersberg, Königreich Böhmen, 1884.
(42) Orientační výškopisná mapa Velké Prahy.
(43) Srov. Státní mapu 1:5000 – odvozenou, 1951.
