Jaký křes je nejlepší a nejsprávnější?
Zobrazit odpověď
Křes paprskovitý, poněvadž stejnosměrným rozdělením i větrníků dopravuje melivo stejnoměrně na mlecí plochu a jest možné účelné zpracování.
Co se používá ke šrotování pšenice?
Zobrazit odpověď
Šrotová stolice.
Jaké nejznámější druhy pšenice a žita známe?
Zobrazit odpověď
Zimní obilí tvrdé, polotvrdé, měkké, pšenici jarku (přesívku). Jarní žito, které se požívá hlavně na pražení kávy.
Jaký je rozdíl mezi pšenicí a žitem?
Zobrazit odpověď
Semenná pokožka u žita je zelenošedá, u pšenice žlutozlatá. Žlábek a poloha klíčku jest u pšenice hlubší a pšenice má na špičce větší vousek.
Jak skladujeme obilí?
Zobrazit odpověď
V suchu, chladnu, v silu neb hrádi a též v pytlích v hranicích.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:

Praha Dejvice | Detail mlýna

zpět | tisk | pdf
AdresaPraha Dejvice
vinice Kotlářka, Dejvice
150 00
OkresHlavní město Praha
P 128
Dejvice
GPS50° 6' 23.5''
14° 23' 0.9''
Mapová značkaNěmecký / Zaniklý objekt, památník
u vinice Kotlářka
Zaniklý
před 1562
po 1863
Větrný mlýn Praha Dejvice

Pokorný:
DEJVICE, (LOKAL. 128), obvod Praha 6. Zatím je tu možnost jen odkázat jen na zmínky v literatuře, (38) že větrný mlýn stával blízko větrného mlýna břevnovského u vinice Kotlářky a pracoval ještě roku 1863 (39). Pro starší dobu připomeňme prospekt Prahy z roku 1562 (tzv. dřevoryt Vratislavský), na němž spatřujeme zřetelně dřevěný větrný mlýn v blízkosti kostela sv. Matěje. Tento mlýn vidíme pak i na pozdějších pohledech Prahy, které se přidržely předlohy z roku 1562 (40). Přesvědčivější a věrohodnější je značka větrného mlýna na Kumersbergově (41) mapě Čech a to těsně při východním okraji Dejvic. Totožnost této lokality s větrným mlýnem, patrným na zmíněných starých památkách až ze 16. století, tím ovšem prokázána ještě není.
Výškový bod východně od dvora Kotlářka je 238,3m nad mořem (42). Kotlářka cca 235m (43).
(38) E. Stoklas, 257, který přejal tuto zprávu patrně od J. Karase (Historický vývoj mlynářství ,Praha 1919, 59), ale ten neuvedl pramen, z něhož čerpal. O větrném mlýně u Kotlářky zmiňuje se i Vilikovský, Dějiny zemědělského průmyslu v Československu, Praha 1936, 450.
(39) Ovšem toto určení není zcela jednoznačné. O větrném mlýně u dejvické Kotlářky není zmínky v obsáhlých dějinách F. Vacka (Dějiny Bubenče, Dejvic, Šárky a okolí, Sborník příspěvků k dějinám královského hlavního města Prahy, II a IV, Praha 1911 a 1923). Značku větrného mlýna nenalezli jsme na přístupných katastrálních mapách Dejvic ani Motola (kde je rovněž Kotlářka) a přilehlých katastrálních obcí.
(40) A. Novotný, Grafické pohledy Prahy 1493 – 1850, Zmizelá Praha VI, Praha 1945, 15 následující a příloha II – Za upozornění na Hufnaglův pohled děkuji ing. V. Dovolilovi z bývalé Oblastní správy geodézie a kartografie v Praze – Dejvicích a za některá vysvětlení doc. dr. Fr. Roubíkovi a dr. V. Hlavsovi.
(41) K. Ritter v. Kummersberg, Königreich Böhmen, 1884.
(42) Orientační výškopisná mapa Velké Prahy.
(43) Srov. Státní mapu 1:5000 – odvozenou, 1951.


Neexistuje
Německý
Dřevěná
Technologické vybavení