Při mletí na plocho 6,5 - 7,5 na 1 cm, při vysokém mletí 5 - 6 rýh na 1 cm, při obracení šrotu na tutéž stolici.
Kolik HP spotřebuje kámen?
Zobrazit odpověď
3,5 až 6 HP podle velikosti průměru.
Z jakého materiálu jsou válce?
Zobrazit odpověď
Z tvrdé, chlazení litiny a jsou rýhovány.
Které číslo mylnářského hedvábí se používá při moukách?
Zobrazit odpověď
Čísla 9, 10, 11, 12, 13.
Kolik obrátek dělá křídlenec v průchodní loupačce na žito a pšenici?
Zobrazit odpověď
pří půměru 48 cm dělá 600 obrátek,
při průměru 65 cm dělá 450 obrátek
při průměru 73 cm dělá 400 obrátek za minutu.
Periodické mají podle průměru křídlence 400 - 550 ot./min.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Podle místního názvu Větrník lze usuzovat o přítomnosti větrného mlýna v SV cípo kat. území obce Temečvár.
Pokorný, O.: Soupis a lokalizace ....
. Starým názvem Větrník jsou v Čechách bez výjimky označena místa, kde stávaly v minulosti věrné mlýny. Proto uvádíme tu i samotu Větrník (289) v severovýchodním cípu katastrálního území Temešvár při trojmezí katastrálního území Temešvár, Jetětice a Podolí I (asi 1100m na sever od středu obce Temešvár nad údolím Vltavy), i když větrný mlýn není tu zatím jinak doložen (290). Samota se nazývá též Větrov (290) a je položena cca 360m nad mořem (291).
Nelze tedy vyloučit názor, že domnělý větrný mlýn v Jamném je totožný s tím, který prý stával na katastrálním území Jetětice, okres Písek (292).
(289) Statistický lexikon obcí v RČS, I, 251.
(290) GÚ – ČSAV, VM – Č, sdělení OÚGK – OMS v Písku z 25. 6. 1956, zn. 229/56. Dům čp. 16, stavební parcela č. 21. Srovnej GÚ – ÚAGK, SK, OM, katastrální mapa i.č. 7857, 1840 a 1913, stav roku 1830 a 1913 (Temešvár).
(291) GÚ – ČSAV, VM – Č, cit. sdělení OÚGK – OMS v Písku.
(292) V domě čp. 23 se prý zachovaly jakési pozůstatky někdejšího větrného mlýna. Ovšem tento dům byl zbořen, stál v areálu dnešní Orlické vodní nádrže (sdělení Františka Skákala z Temešváru čp. 9); GÚ – ČSAV, VM – Č, cit. sdělení MNV v Jamným z 13.7. 1970.
