Na obilí, olej, hořčici, papriku, sádru, cement a solné mlýny.
Z čeho pozůstává zařízení koukolníku?
Zobrazit odpověď
Kolem pevné osy otáči se cylindr ze zinkové plechu, uvnitř s vytlačenými nebo frésovanými důlky. Na pevné ose jest umístěn sběrač kulovatin. Rotací obilí uvnitř dostanou se kulovatiny do důlků, těmi vyneseny padají do sběrače, kde je šnek dopravuje ven.
Jaké hlavní způsoby mletí v mlynářství známe?
Zobrazit odpověď
Vysoké, polovysoké a ploché mletí.
Které povinnosti béře na sebe s účněm mlynář?
Zobrazit odpověď
Vychovávati učně v řádného a schopného tovaryše. Vésti jej k pořádku, píli, dobrým mravům a čestnosti.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Větrný mlýn za okrajem horního města patří k nejstarším doloženým zařízením svého druhu v jižních Čechách. Mohl snad vzniknout v době rozkvětu Rudolfova během druhé poloviny 16. stol. První zjištěná zmínka pochází až z roku 1677, kdy je v urbáři hlubockého panství zaznamenán pustý zámeček Rudolfov s pustým dvorem a zříceným větrným mlýnem podlíž Adamova. Lze tedy předpokládat, že zánik mlýna souvisel se zkázou a všeobecným úpadkem Rudolfova po roce 1620. Ještě když kníže Josef ze Schwarzenberga pronajímal polnímu dělostřelectvu rudolfovský zámeček, uvadí se jako jeho ppříslušenství pustý dvůr a větrný mlýn.
Poloho větrného mlýna prozrazuje pomístní název Windmuhl zachycený na mapě stabilního katastru z roku 1827.
Kovář, D. - Frohlich, J.: Historicko-topografický přehled zaniklých větrných mlýnů v Jižních Čechách, Výběr 48, 2011, č. 4 str. 213
