Kolik obrátek udělá válec rychloběžný u šrotovky o průměru 22 cm?
Zobrazit odpověď
320 - 22 = 298 obrátek za minutu.
Jak seřídíme kámen?
Zobrazit odpověď
Pravítkem a barvou, přesvědčíme se, je-li rovný a kde víc opisuje barvu, oklepeme ta místa pemrlicí, až kámen srovnáme. Prsa musí býti vybrána, též remiše.
Jak musí být zařízeny vysévače, které slouží jak pro žito, tak i pro pšenici?
Zobrazit odpověď
Tak, aby se daly rámy vyměniti. Jinak bývají rámy pevné, což v mnohém případě nevyhovuje.
Z čeho pozůstává výtah?
Zobrazit odpověď
Z hlavy náběhu, popruhu, plechových naběráků a dřevěných rour.
Které přísady v obilí jsou pro mlynáře škodlivé?
Zobrazit odpověď
Písek, kaménky poškozují mlynáře na váze, vikev a koukol barví mouku do šeda, česnek zamazává válce a kámen.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Větrný mlýn za okrajem horního města patří k nejstarším doloženým zařízením svého druhu v jižních Čechách. Mohl snad vzniknout v době rozkvětu Rudolfova během druhé poloviny 16. stol. První zjištěná zmínka pochází až z roku 1677, kdy je v urbáři hlubockého panství zaznamenán pustý zámeček Rudolfov s pustým dvorem a zříceným větrným mlýnem podlíž Adamova. Lze tedy předpokládat, že zánik mlýna souvisel se zkázou a všeobecným úpadkem Rudolfova po roce 1620. Ještě když kníže Josef ze Schwarzenberga pronajímal polnímu dělostřelectvu rudolfovský zámeček, uvadí se jako jeho ppříslušenství pustý dvůr a větrný mlýn.
Poloho větrného mlýna prozrazuje pomístní název Windmuhl zachycený na mapě stabilního katastru z roku 1827.
Kovář, D. - Frohlich, J.: Historicko-topografický přehled zaniklých větrných mlýnů v Jižních Čechách, Výběr 48, 2011, č. 4 str. 213