Proč běží válce od sebe a jak dochází k šrotování a mletí?
Zobrazit odpověď
Válce musí běžeti do sebe proto, aby křížením rýh docílilo se řezání a mletí obilí a jeho vtahování mezi válce.
K čemu slouží teoretická učňovská zkouška?
Zobrazit odpověď
K tomu, aby učeň prokázal, jsou-li vědomosti, které v učení nabyl, dostatečné.
Z čeho pozůstává zařízení koukolníku?
Zobrazit odpověď
Kolem pevné osy otáči se cylindr ze zinkové plechu, uvnitř s vytlačenými nebo frésovanými důlky. Na pevné ose jest umístěn sběrač kulovatin. Rotací obilí uvnitř dostanou se kulovatiny do důlků, těmi vyneseny padají do sběrače, kde je šnek dopravuje ven.
Z jakého materiálu jsou válce?
Zobrazit odpověď
Z tvrdé, chlazení litiny a jsou rýhovány.
Otázky tovaryšské mlynářské zkoušky, Lehovec, A. 1936:
Větrný mlýn za okrajem horního města patří k nejstarším doloženým zařízením svého druhu v jižních Čechách. Mohl snad vzniknout v době rozkvětu Rudolfova během druhé poloviny 16. stol. První zjištěná zmínka pochází až z roku 1677, kdy je v urbáři hlubockého panství zaznamenán pustý zámeček Rudolfov s pustým dvorem a zříceným větrným mlýnem podlíž Adamova. Lze tedy předpokládat, že zánik mlýna souvisel se zkázou a všeobecným úpadkem Rudolfova po roce 1620. Ještě když kníže Josef ze Schwarzenberga pronajímal polnímu dělostřelectvu rudolfovský zámeček, uvadí se jako jeho ppříslušenství pustý dvůr a větrný mlýn.
Poloho větrného mlýna prozrazuje pomístní název Windmuhl zachycený na mapě stabilního katastru z roku 1827.
Kovář, D. - Frohlich, J.: Historicko-topografický přehled zaniklých větrných mlýnů v Jižních Čechách, Výběr 48, 2011, č. 4 str. 213
